Tato strategie byla přijata v době pandemie COVID-19 a bude rovněž ústředním prvkem plánu oživení EU. Zásadní význam bude mít předcházení budoucím vypuknutím zoonózy a budování odolnosti vůči nim a poskytnutí bezprostředních podnikatelských a investičních příležitostí pro obnovu hospodářství EU. Komise navrhuje, aby EU zajistila, že celosvětový rámec pro období po roce 2020 bude přinejmenším zahrnovat tyto prvky: – Zastřešující globální cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2050, v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a vizí „života v souladu s přírodou“. Ambicí by mělo být, že do roku 2050 budou všechny světové ekosystémy obnoveny, budou odolné a přiměřeně chráněné. Svět by se měl zavázat k zásadě čistého zisku, aby přírodě vracel více, než z ní čerpá. Svět by se měl zavázat, že zajistí, aby tam, kde je tomu možné předejít, bylo vyhynutí způsobené lidskou činností minimální. – Ambiciózní celosvětové cíle pro rok 2030 v souladu se závazky EU v této strategii. Měly by se jasně zabývat hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti a měly by být konkrétní, měřitelné, proveditelné, relevantní a časově vázané. – Mnohem rozhodnější proces provádění, monitorování a přezkumu. Strany by do konce roku 2021 měly přezkoumat své vnitrostátní strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti nebo alespoň předložit vnitrostátní závazky týkající se nejdůležitějších cílů. Měl by existovat pravidelný cyklus přezkumu, který by se zaměřil na pokrok při plnění cílů, a v případě potřeby by mělo být možné opatření urychlit. Tyto přezkumy by měly vycházet z nezávislé analýzy nedostatků založené na vědeckých poznatcích a postupů prognózování se společnými hlavními ukazateli pro všechny strany. – Podpůrný rámec pro realizaci této ambice ve všech oblastech, jako je např. financování, kapacita, výzkum, inovace a technologie. – Spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů spojených s biologickou rozmanitostí. – Zásada rovnosti. Ta zahrnuje dodržování práv a plné a účinné zapojení původního obyvatelstva a místních komunit. Měl by existovat inkluzivní přístup za účasti všech zúčastněných stran, včetně žen, mládeže, občanské společnosti, místních orgánů, soukromého sektoru, akademické obce a vědeckých institucí.