Filtry
Odpovědná organizace / Území
Typ dokumentu
Platnost
Témata
⚠
Pokud hledaný dokument není momentálně dostupný, může právě probíhat jeho aktualizace. Po jejím dokončení bude dokument opět viditelný.
Vyhledávání
Řazení:
69 strategických dokumentů
Řazení:
Toto je test sťahovania Toto je test sťahovania Toto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovaniaToto je test sťahovania
Dokument OSN, globální vize udržitelného rozvoje. 17 cílů (Sustainable Development Goals/SDGs), členěných do 169 podcílů (targets).
Společná strategie územního rozvoje států V4+2 je zaměřena na koordinaci řešení problémů společného územního rozvoje, na podporu územní soudržnosti v Evropě a na implementaci Územní agendy EU 2020. Hlavním přínosem této společné strategie je řešení a odstranění některých nenávazností v rámci rozvojových os a dopravních sítí. V této společné strategii byly nově řešeny rozvojové záměry technické infrastruktury a identifikovány bariéry územního rozvoje mezi jednotlivými státy, ale i uvnitř jejich území, které představují nejvýraznější překážky pro uvažované rozvojové záměry dopravní a technické infrastruktury, které se týkají států V4+2.
Strategie Evropa 2020 předkládá tři vzájemně se posilující priority: – Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. – Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. – Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností. Evropská unie potřebuje vymezit úroveň, které by chtěla dosáhnout do roku 2020.
Za tímto účelem Komise navrhuje následující hlavní cíle EU:
– 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,
– 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,
– v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé),
– podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání,
– počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
Indikátory pro hodnocení plnění cílů Strategie vytváří Eurostat (viz ZDE).
Ve svých vztazích s rozvojovými a nejméně rozvinutými zeměmi může EU významně přispět k hospodářskému rozvoji a zmírňování chudoby tím, že ve své rozvojové politice stanoví jako prioritu udržitelnou energii a přístup k ní. EU má jedinečné postavení k tomu, aby mohla prosazovat reformní opatření, rozvoj infrastruktury a udržitelné energetické politiky a zároveň se zabývat touto hlavní překážkou rozvoje.
Tato partnerství a působení EU na světových fórech, např. v rámci G-20, musí podporovat rovněž udržitelnější energetické politiky ve třetích zemích a současně zlepšit transparentnost trhů a zmírnit výkyvy na mezinárodních trzích a usilovat o to, aby byl světový trh s energií méně citlivý na šoky a narušení v oblasti dodávek. Tímto způsobem by politika měla pomoci posílit odolnost EU vůči vnějším událostem v energetice.
Strategie „Energie 2020“ stanovuje vize a cíle EU pro energetický sektor v nadcházejícím desetiletí. Prioritou jsou energetické úspory, investice do energetické infrastruktury nebo budování inteligentních sítí.
Evropská komise v strategii určila pět hlavních priorit:
Energetické úspory.
Celoevropský integrovaný trh s energiemi.
Jednotný hlas EU ve světových diskusích o energetice.
Stát se jedničkou v energetických inovacích.
Posílení postavení spotřebitelů.
Sedmý akční program EU pro životní prostředí vytváří zastřešující rámec pro všechny politiky EU v oblasti životního prostředí od současnosti do roku 2020. Vychází ze stávající strategie Evropa 2020, která zdůrazňuje udržitelný růst jako jednu ze tří klíčových priorit a účinné využívání zdrojů jako jednu z hlavních iniciativ.
Sedmý akční program pro ŽP uvádí devět prioritních cílů. Tři z nich se týkají hlavní oblasti činnosti: ochrany přírody, efektivnějšího využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství a ochrany lidského zdraví před environmentálními tlaky. Další čtyři se soustředí na to, jak mohou EU a členské státy spolupracovat na dosažení těchto záměrů, zatímco poslední dva cíle jsou horizontální a zaměřují se na lepší městské prostředí a globální spolupráci.
EU je připravena prokázat své ambice ke zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, udávat ve světě směr svým příkladem a opatřeními a pomoci dohodnout se na transformačním globálním rámci pro období po roce 2020, který bude přijat na 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. To by mělo vycházet z hlavního cíle, kterým je zajistit, že do roku 2050 budou všechny světové ekosystémy obnoveny, budou odolné a přiměřeně chráněné. Svět by se měl zavázat k zásadě čistého zisku, aby přírodě vracel více, než z ní čerpá. V této souvislosti by se svět měl zavázat, že zajistí, že tam, kde je tomu možné předejít, bude vyhynutí způsobené lidskou činností minimální.
Tato strategie stanoví, jak k tomu může Evropa přispět. Cílem této strategie je zajistit, že
do roku 2030 bude biologická rozmanitost v Evropě na cestě k oživení ve prospěch lidí, planety, klimatu a našeho hospodářství, a to v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a s cíli Pařížské dohody o změně klimatu. Zabývá se pěti hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti, stanoví posílený rámec pro správu s cílem odstranit stávající nedostatky, zajišťuje plné provedení právních předpisů EU a spojuje veškeré existující úsilí.
Tato strategie je ambiciózní a vyzývá k přemýšlení a jednání. Odráží skutečnost, že ochrana a obnova přírody bude vyžadovat více než jen regulaci. Bude vyžadovat opatření ze strany občanů, podniků, sociálních partnerů a výzkumné a znalostní komunity, jakož i silná partnerství mezi místní, regionální, celostátní a evropskou úrovní. Tato strategie je v souladu s ambicemi a závazkem stanoveným v politických směrech předsedkyně von der Leyenové a v Zelené dohodě pro Evropu.
Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU se opírá o vizi a ambici silnější Unie, která je ochotná a schopná zajistit významný přínos pro své občany i pro svět.
Strategie usiluje o dosažení ambice, jíž je strategická nezávislost Evropské unie. Ta je nezbytná k podpoře společných zájmů a hodnot. Nejlépe lze priorit dosáhnout prostřednictvím mezinárodního systému založeného na pravidlech a multilateralismu. Zahraniční a bezpečnostní politika musí zvládat globální tlaky i místní vývoj situace a musí se umět orientovat v kontextu supervelmocí i stále roztříštěnějších identit. Unie bude usilovat o posílení partnerů: na jedné straně bude pokračovat v prohlubování transatlantických vazeb a partnerství s NATO a na straně druhé bude navazovat styky s novými aktéry a uvažovat o nových formátech. Bude investovat do regionálních uspořádání a do spolupráce mezi regiony i v jejich rámci. Rovněž se budeme zasazovat o reformovanou globální správu a řízení, které budou schopny čelit výzvám 21. století. EU bude spolupracovat prakticky a zásadově, bude sdílet globální odpovědnost s partnery a umocňovat jejich silné stránky. Bude investovat do oboustranně výhodných řešení.
