Filtry
Odpovědná organizace / Území
Typ dokumentu
Platnost
Témata
Vyhledávání
Řazení:
70 strategických dokumentů
Řazení:
Dokument OSN, globální vize udržitelného rozvoje. 17 cílů (Sustainable Development Goals/SDGs), členěných do 169 podcílů (targets).
Společná strategie územního rozvoje států V4+2 je zaměřena na koordinaci řešení problémů společného územního rozvoje, na podporu územní soudržnosti v Evropě a na implementaci Územní agendy EU 2020. Hlavním přínosem této společné strategie je řešení a odstranění některých nenávazností v rámci rozvojových os a dopravních sítí. V této společné strategii byly nově řešeny rozvojové záměry technické infrastruktury a identifikovány bariéry územního rozvoje mezi jednotlivými státy, ale i uvnitř jejich území, které představují nejvýraznější překážky pro uvažované rozvojové záměry dopravní a technické infrastruktury, které se týkají států V4+2.
Strategie Evropa 2020 předkládá tři vzájemně se posilující priority: – Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. – Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. – Růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností. Evropská unie potřebuje vymezit úroveň, které by chtěla dosáhnout do roku 2020.
Za tímto účelem Komise navrhuje následující hlavní cíle EU:
– 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,
– 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,
– v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé),
– podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání,
– počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.
Indikátory pro hodnocení plnění cílů Strategie vytváří Eurostat (viz ZDE).
Ve svých vztazích s rozvojovými a nejméně rozvinutými zeměmi může EU významně přispět k hospodářskému rozvoji a zmírňování chudoby tím, že ve své rozvojové politice stanoví jako prioritu udržitelnou energii a přístup k ní. EU má jedinečné postavení k tomu, aby mohla prosazovat reformní opatření, rozvoj infrastruktury a udržitelné energetické politiky a zároveň se zabývat touto hlavní překážkou rozvoje.
Tato partnerství a působení EU na světových fórech, např. v rámci G-20, musí podporovat rovněž udržitelnější energetické politiky ve třetích zemích a současně zlepšit transparentnost trhů a zmírnit výkyvy na mezinárodních trzích a usilovat o to, aby byl světový trh s energií méně citlivý na šoky a narušení v oblasti dodávek. Tímto způsobem by politika měla pomoci posílit odolnost EU vůči vnějším událostem v energetice.
Strategie „Energie 2020“ stanovuje vize a cíle EU pro energetický sektor v nadcházejícím desetiletí. Prioritou jsou energetické úspory, investice do energetické infrastruktury nebo budování inteligentních sítí.
Evropská komise v strategii určila pět hlavních priorit:
Energetické úspory.
Celoevropský integrovaný trh s energiemi.
Jednotný hlas EU ve světových diskusích o energetice.
Stát se jedničkou v energetických inovacích.
Posílení postavení spotřebitelů.
Sedmý akční program EU pro životní prostředí vytváří zastřešující rámec pro všechny politiky EU v oblasti životního prostředí od současnosti do roku 2020. Vychází ze stávající strategie Evropa 2020, která zdůrazňuje udržitelný růst jako jednu ze tří klíčových priorit a účinné využívání zdrojů jako jednu z hlavních iniciativ.
Sedmý akční program pro ŽP uvádí devět prioritních cílů. Tři z nich se týkají hlavní oblasti činnosti: ochrany přírody, efektivnějšího využívání zdrojů a zavedení nízkouhlíkového hospodářství a ochrany lidského zdraví před environmentálními tlaky. Další čtyři se soustředí na to, jak mohou EU a členské státy spolupracovat na dosažení těchto záměrů, zatímco poslední dva cíle jsou horizontální a zaměřují se na lepší městské prostředí a globální spolupráci.
EU je připravena prokázat své ambice ke zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, udávat ve světě směr svým příkladem a opatřeními a pomoci dohodnout se na transformačním globálním rámci pro období po roce 2020, který bude přijat na 15. konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. To by mělo vycházet z hlavního cíle, kterým je zajistit, že do roku 2050 budou všechny světové ekosystémy obnoveny, budou odolné a přiměřeně chráněné. Svět by se měl zavázat k zásadě čistého zisku, aby přírodě vracel více, než z ní čerpá. V této souvislosti by se svět měl zavázat, že zajistí, že tam, kde je tomu možné předejít, bude vyhynutí způsobené lidskou činností minimální.
Tato strategie stanoví, jak k tomu může Evropa přispět. Cílem této strategie je zajistit, že
do roku 2030 bude biologická rozmanitost v Evropě na cestě k oživení ve prospěch lidí, planety, klimatu a našeho hospodářství, a to v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a s cíli Pařížské dohody o změně klimatu. Zabývá se pěti hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti, stanoví posílený rámec pro správu s cílem odstranit stávající nedostatky, zajišťuje plné provedení právních předpisů EU a spojuje veškeré existující úsilí.
Tato strategie je ambiciózní a vyzývá k přemýšlení a jednání. Odráží skutečnost, že ochrana a obnova přírody bude vyžadovat více než jen regulaci. Bude vyžadovat opatření ze strany občanů, podniků, sociálních partnerů a výzkumné a znalostní komunity, jakož i silná partnerství mezi místní, regionální, celostátní a evropskou úrovní. Tato strategie je v souladu s ambicemi a závazkem stanoveným v politických směrech předsedkyně von der Leyenové a v Zelené dohodě pro Evropu.
Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU se opírá o vizi a ambici silnější Unie, která je ochotná a schopná zajistit významný přínos pro své občany i pro svět.
Strategie usiluje o dosažení ambice, jíž je strategická nezávislost Evropské unie. Ta je nezbytná k podpoře společných zájmů a hodnot. Nejlépe lze priorit dosáhnout prostřednictvím mezinárodního systému založeného na pravidlech a multilateralismu. Zahraniční a bezpečnostní politika musí zvládat globální tlaky i místní vývoj situace a musí se umět orientovat v kontextu supervelmocí i stále roztříštěnějších identit. Unie bude usilovat o posílení partnerů: na jedné straně bude pokračovat v prohlubování transatlantických vazeb a partnerství s NATO a na straně druhé bude navazovat styky s novými aktéry a uvažovat o nových formátech. Bude investovat do regionálních uspořádání a do spolupráce mezi regiony i v jejich rámci. Rovněž se budeme zasazovat o reformovanou globální správu a řízení, které budou schopny čelit výzvám 21. století. EU bude spolupracovat prakticky a zásadově, bude sdílet globální odpovědnost s partnery a umocňovat jejich silné stránky. Bude investovat do oboustranně výhodných řešení.
Na zasedání Regionálního výboru WHO pro Evropu v září 2012 schválilo 53 zemí evropského regionu nový regionální program Zdraví 2020, který se opírá o základní hodnoty a je podložen věrohodnými důkazy a zkušenostmi. Program Zdraví 2020 se zaměřuje na zlepšení zdraví pro všechny a na překonávání nerovností ve zdraví cestou lepšího vedení a řízení v oblasti péče o zdraví. Dokument se soustřeďuje na hlavní problémy současnosti. Vymezuje čtyři prioritní oblasti politických opatření a je inovativní v hledání odpovědí napříč všemi úrovněmi a rezorty vlády a napříč společností, s důrazem na posilování a rozvoj schopností a odolnosti komunit a na vytváření podpůrného prostředí. Podrobně se zabývá posílením role zdravotnických služeb a zdravotnického systému. Program Zdraví 2020 byl schválen v dvojí verzi; rámcový souhrn opatření má pomoci vládám a společnosti k rozvoji politických opatření delší verze pak slouží jako podrobnější strategický podklad.
