Filtry
Odpovědná organizace / Území
Typ dokumentu
Platnost
Témata
Vyhledávání
Řazení:
544 strategických dokumentů
Řazení:
Program rozvoje Jihočeského kraje je základním střednědobým dokumentem regionálního rozvoje na úrovni vyššího samosprávného celku, jehož hlavním účelem je definování strategické rozvojové vize a globálního cíle Jihočeského kraje pro období let 2014-2020. První oddíl dokumentu je analytická část, jež je složena ze socioekonomického profilu a SWOT analýzy Jihočeského kraje. Na základě této analytické části je pak v druhém oddílu dokumentu definována rozvojová vize, resp. globální cíl, který bude naplňován prostřednictvím pěti dílčích cílů na úrovni prioritních os, jež jsou dále rozpracovány do opatření a následně do konkrétních aktivit a záměrů, kterými budou dílčí cíle naplňovány.
Globálním cílem Národní strategie elektronického zdravotnictví je do roku 2035 vybudovat funkční, bezpečný, udržitelný a komplexní rámec elektronického zdravotnictví, který zajistí dostupnou, bezpečnou a digitálně podporovanou zdravotní péči pro každého – v souladu s vizí Národní strategie EZ. Tento systém bude sloužit jako základní rámec pro digitální transformaci zdravotnictví v České republice.
Vybudování tohoto systému není samostatným krokem, ale úzce souvisí s naplňováním jednotlivých specifických cílů uvedených v této strategii.
Úspěšné dosažení globálního cíle je závislé na realizaci pěti strategických cílů, které zastřešují celkem 40 specifických cílů. Každý z těchto specifických cílů přispívá ke vzniku jednotlivých prvků elektronického zdravotnictví, a to jak na technologické, tak procesní a organizační úrovni. Tato struktura zajišťuje logickou návaznost kroků a zároveň poskytuje jasnou a měřitelnou cestu
k dosažení cílového stavu – tedy dostupného, bezpečného a uživatelsky přívětivého elektronického
zdravotnictví, které přináší přidanou hodnotu pacientům a zdravotnickým pracovníkům.
Cílem strategie je vybudovat moderní, propojený a důvěryhodný národní eHealth systém, který propojí všechny poskytovatele zdravotních služeb, pacienty, zdravotnické pracovníky, zdravotní pojišťovny, státní instituce i technologické partnery, umožní přeshraniční sdílení zdravotních údajů jak v ČR, tak i v EU a vytvoří prostředí pro bezpečné, efektivní a uživatelsky přívětivé poskytování zdravotních služeb.
Základem bude plně digitální správa zdravotních údajů, která pacientovi umožní aktivně vykonávat svá práva týkající se přístupu a kontroly nad vlastními elektronickými zdravotními údaji, zdravotnickým pracovníkům poskytne kompletní přehled o zdravotním stavu pacienta v aktuálním čase a státu zajistí dostupná data pro plánování, krizové řízení a inovace.
Do roku 2035 bude v České republice dostupné komplexní digitální zdravotnictví, které zahrnuje interoperabilní elektronické zdravotnické záznamy, telemedicínu, použití umělé inteligence, sdílenou dokumentaci i personalizované nástroje péče.
Elektronizace zdravotnictví přispěje ke zvýšení kvality péče, bezpečnosti pacientů, vyšší efektivitě systému a dlouhodobé udržitelnosti veřejného zdravotnictví. Elektronizace zdravotnictví nemá za cíl plošné nahrazení listinných či ústních alternativ ve zdravotnictví, bere se jako doplněk k současnému stavu.
Dne 25. ledna 2016 schválila vláda ČR svým usnesením č. 66 Strategii prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020 (dále jen „Strategie“) a zároveň ministru vnitra uložila předložit vládě ČR do 30. června 2016 Akční plán prevence kriminality na léta 2016 až 2020 (dále jen „Akční plán“), který bude obsahovat konkrétní úkoly k naplňování cílů Strategie.
Strategie definuje pro oblast prevence kriminality 5 strategických cílů (hlavních priorit), které jsou dále rozvedeny do celkem 98 specifických cílů, čeho by Česká republika v oblasti prevence kriminality mezi léty 2016 až 2020 měla dosáhnout. Na tyto specifické cíle potom tento Akční plán navazuje již zcela konkrétními úkoly (často obsahujícími i několik dílčích aktivit), jimiž má být schválených cílů dosaženo.
Úkoly Akčního plánu se zaměřují zejména na kriminalitu obecnou, tj. kriminalitu, která lidi ohrožuje a obtěžuje nejvíce a často utváří jejich pocit vnímání bezpečnosti ve svém okolí a názor na kriminalitu jako celek a na práci jednotlivých subjektů, které v této oblasti působí.
Zásady územního rozvoje jsou územně plánovací dokumentací pro území celého kraje. Stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Zásady územního rozvoje jsou územně plánovací dokumentací pro území celého kraje. Stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Zásady územního rozvoje jsou územně plánovací dokumentací pro území celého kraje. Stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Zásady územního rozvoje jsou územně plánovací dokumentací pro území celého kraje. Stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Dokument je převodníkem mezinárodních závazků ČR (OSN – Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj). Stanovuje gesční odpovědnost za naplnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) v ČR a klíčová opatření, které je pro realizaci těchto cílů třeba provést.
Součástí materiálu je popis východisek a principů Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, popis návaznosti na relevantní strategické dokumenty ČR (ČR 2030, Strategie zahraniční rozvojové spolupráce 2018 – 2030), přehled relevance jednotlivých podcílů (17 SDGs je členěno do 169 podcílů) a popis monitorovacího a reportovacího rámce, jak globálního, tak národního.
Implementační plán slouží k pokrytí „bílých míst“ (policy gaps) v dosahování cílů ČR 2030, tedy problémů a záměrů, která nejsou z hlediska aktivit veřejné správy vůbec či dobře pokryty stávajícími strategiemi. Pro některé cíle proto existují v implementačním plánu opatření, či doporučení, pro některé ne. Opatření jsou označována číslem specifického cíle a písmenem (např. 2.4.a), doporučení jsou označována číslem specifického cíle a římským číslem (např. 2.4.iii). Každé opatření je podáno v kartě, jež identifikuje konkrétní problém, popisuje formu řešení, vysvětluje intervenční logiku, určuje gestory a spolupracující aktéry a vyčísluje náklady (vč. informace o možných zdrojích financování.)
Státní politika životního prostředí České republiky 2012 – 2020 vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020.
Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově.
SPŽP je zaměřena na oblast ochrany a udržitelného využívání zdrojů, ochrany klimatu a zlepšení kvality ovzduší,ochrany přírody a krajiny, bezpečného prostředí.
