Databáze strategií

Domů

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019)

Aktualizováno 02.02.2026

Olomoucký kraj

Název dokumentu

Odpovědná organizace

Olomoucký kraj

Garant za organizaci

Odbor strategického rozvoje kraje

Tematické vazby

Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce Bydlení Cestovní ruch Doprava Energetika, teplárenství, plynárenství Informační a komunikační technologie Kultura Podnikání a zahraniční obchod Průmysl a stavebnictví Sociální služby Veřejná správa a tvorba politik Výzkum, vývoj, inovace a technologie Zaměstnanost a trh práce Zdravotnictví Životní prostředí Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie Plynárenství Podnikatelská infrastruktura Druhotné suroviny Materiály Průmyslové zóny Suroviny Těžební průmysl Infrastruktura a kapacita pro výzkum a vývoj Sociální infrastruktura Infrastruktura ICT Širokopásmové připojení Vysokorychlostní sítě Letecká doprava Mobilita Multimodální doprava Nemotorová doprava, alternativní mobilita Silniční doprava Veřejná doprava Vodní doprava Železniční doprava Kvalita a dostupnost zdravotní péče a služeb Zdravotnická infrastruktura Kulturní dědictví Kulturní památky a umění Probace, mediace a restorativní programy Mobilita pracovní síly Adaptace na změnu klimatu Biodiverzita Ochrana a sanace půdy Ochrana ovzduší Ochrana přírody a krajiny, chráněná území Omezování hluku a vibrací Regenerace znečištěných oblastí Světelné znečištění Zmírňování změny klimatu Infrastruktura cestovního ruchu Bytová výstavba Bytový fond Dostupné bydlení Data a informace ve veřejné správě pro tvorbu politik a výkon služeb Komunální služby a občanská vybavenost Kvalifikace ve veřejné správě (znalosti a dovednosti)

Datum schválení

23.09.2019

Doba platnosti

2008

- průběžně

Datum věcné aktualizace

01.01.2019

Popis dokumentu

Zásady územního rozvoje jsou územně plánovací dokumentací pro území celého kraje. Stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Implementace dokumentu

Implementace bude probíhat zejména v rámci navazující územně plánovací činnosti obcí.

Navazuje implementační dokument

Výchozí legislativa

Usnesení Zastupitelstva Olomouckého kraje č. UZ/6/39/2009 ze dne 29. 6. 2009 a na základě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Usnesení vlády či jiný akt, kterým je dokument schválen

Usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje č. UZ/17/60/2019

Dokument ke stažení (PDF)

Relevance ke kohezní politice ESIF 2014-20

2 – Silná

Relevance ke kohezní politice 2021+

2 – Silná

Poznámka

Dokumenty ke stažení

Hlavní dokument

(PDF)

Hodnotící zprávy

Přílohy hodnotící zprávy

Archiv

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 3

Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území

Vytvořit vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V souladu s charakterem území kraje jsou v ZÚR OK zohledněny republikové a krajské priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje vyjádřené v dokumentech Politika územního rozvoje ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR a v rozvojových dokumentech pořízených Olomouckým krajem

Veřejná správa a tvorba politik - Komunální služby a občanská vybavenost

Podmínky pro hledání řešení-stanovit koncepci rozvoje území

Doprava - Letecká doprava, Silniční doprava, Vodní doprava, Železniční doprava

Životní prostředí - Adaptace na změnu klimatu, Biodiverzita, Ochrana a sanace půdy, Ochrana ovzduší, Ochrana přírody a krajiny, chráněná území, Omezování hluku a vibrací, Regenerace znečištěných oblastí, Světelné znečištění, Zmírňování změny klimatu

koncepci ochrany přírodních zdrojů

koncepci rozvoje technické a dopravní infrastruktury

koncepci systému ekologické stability, při respektování přírodních a kulturních hodnot v území

urbanistickou koncepci (vymezení rozvojových oblastí a os, specifických oblastí a stanovení podmínek pro provádění změn v území)

Podmínky pro hledání řešení-konkretizovat ochranu veřejných zájmů v území

Podmínky pro hledání řešení-promítnout do řešení území strategické cíle vyplývající zejména z Politiky územního rozvoje ČR, Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a dalších rozvojových dokumentů včetně dokumentů přijatých EU

Priority v oblasti soudržnosti společenství obyvatel

Doprava - Mobilita, Nemotorová doprava, alternativní mobilita, Silniční doprava, Železniční doprava

Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelská infrastruktura

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny, Těžební průmysl

Veřejná správa a tvorba politik - Kvalifikace ve veřejné správě (znalosti a dovednosti)

Zaměstnanost a trh práce - Mobilita pracovní síly

pro územní plány obcí v oblasti posílení sociální soudržnosti v území

respektovat stávající a navržené dopravní tahy umožňující zajištění územních vazeb s Polskou republikou a sousedními kraji

udržení soudržnosti v území je posilováno v ZÚR OK vymezením oblastí pro udržitelný rozvoj v oblasti sociální a hospodářské, zejména napojení na technickou infrastrukturu sídel a specifických oblastí se sociálně ekonomickými problémy

Priority v oblasti hospodářského rozvoje

Bydlení - Bytová výstavba, Dostupné bydlení

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Kultura - Kulturní dědictví, Kulturní památky a umění

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny, Suroviny, Těžební průmysl

4.7.1. zpřesnit vymezení strategických ploch kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu (dále „strategické plochy kraje”) dle bodu 7.3 4.7.2. vymezit plochy pro umístění podnikatelských aktivit, zohlednit při tom: 4.7.2.1. význam a polohu obce v rámci vymezených rozvojových os a oblastí; 4.7.2.2. návaznosti na vymezený nadřazený systém dopravní a technické infrastruktury; 4.7.2.3. stanovené zásady pro ochranu přírodních a kulturních hodnot území; 4.7.2.4. možnosti opětovného polyfunkčního využití opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields) 4.7.3. vymezit koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu v souladu se ZÚR OK a upřesnit jejich polohu při zohlednění environmentálních limitů území; 4.7.4. vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro lázeňství a různé formy cestovního ruchu 4.7.5. akceptovat další relevantní podmínky stanovené v kap. A.8.

navrženou koncepcí územního rozvoje vytvořit podmínky k omezení, nebo alespoň k minimalizaci negativních dopadů na zaměstnanost Olomouckého kraje

spoluvytváření předpokladů pro řešení podmínek zaměstnanosti obyvatel v Olomouckém kraji vnímat jako jeden z hlavních úkolů změn v území. Vytvářet územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti obyvatel, především posílením nabídky ploch pro podnikání a s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých regionů a obcí (zejména ve specifických oblastech rozlišovat jejich charakter)

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn a podporovat restrukturalizaci ekonomiky opírající se zejména o využití komparativních výhod území

vzhledem k velkému rozsahu chráněných částí území z hlediska ochrany přírody v oblasti rozvoje zemědělské výroby a lesního hospodářství, podporovat mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční (zejména rekreační a ekologické) funkce lesů v oblastech zvýšeného veřejného zájmu o využití ploch pro rozvoj rekreace

změnami v území vytvářet podmínky pro posílení hospodářské výkonnosti Olomouckého kraje, zejména ve specifických oblastech se sociálně ekonomickými problémy

zrušen

Priority v oblasti ochrany životního prostředí

Zdravotnictví - Kvalita a dostupnost zdravotní péče a služeb, Zdravotnická infrastruktura

chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví

pro ÚP obcí se v oblasti ochrany životního prostředí stanovují zejména tyto priority a zásady pro provádění změn v území: 5.4.1. priority v oblasti ochrany ovzduší; 5.4.2. priority v oblasti ochrany vod; 5.4.3. priority v oblasti ochrany půdy a zemědělství; 5.4.4. priority v oblasti ochrany lesů; 5.4.5. priority v oblasti nakládání s odpady; 5.4.6. priority v oblasti péče o krajinu; 5.4.7. priority v oblasti nerostných surovin; 5.4.8. priority v oblasti ochrany veřejného zdraví.

při návrhu ploch, koridorů a konkrétních záměrů v maximální možné míře respektovat vyloučení negativního vlivu na území EVL a PO

zrušen

Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os

(6.1) rozvojovou oblast republikového významu OB8 Olomouc, vymezenou v Politice územního rozvoje ČR a upřesněnou ZÚR OK Rozvojová oblast Olomouc – seznam obcí: Bělkovice – Lašťany, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Dolany, Grygov, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Olomouc, Přáslavice, Samotíšky, Tovéř, Velká Bystřice, Velký Týnec, Křelov-Břuchotín, Skrbeň, Příkazy, Šternberk (pouze k. ú. Lhota u Šternberka, Šternberk), Štarnov, Horka nad Moravou, Liboš, Štěpánov, Slatinice

Doprava - Multimodální doprava, Silniční doprava, Železniční doprava

Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelská infrastruktura

Průmysl a stavebnictví - Suroviny, Těžební průmysl

Životní prostředí - Omezování hluku a vibrací

koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody

koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS)

minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy pro aktivity republikového a nadmístního významu)

optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu

podporovat a rozvíjet vzájemné funkční vazby mezi rozvojovými oblastmi OB8, RO1 a RO2

z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými

zpřesnit a chránit koridory pro: a) obchvat a homogenizaci dálnice D35 kolem Olomouce; b) silnici I/46 Olomouc-Šternberk; c) homogenizaci D46; d) stavbu dálnice D55 Přerov-Velký Týnec; e) přeložky silnic II. tř. II/448, II/449, II/435, II/444, II/448, II/150, f) revitalizaci a modernizaci železničních tratí č. 275 a 301; g) elektrizaci železničních tratí č. 310 a 290; h) přeložky vedení VVN 110kV v úsecích Šternberk – Moravský Beroun, Hodolany-Červenka, Hodolany-Dluhonice, Hodolany-Holice, Hodolany-Lutín, Hodolany-Prosenice; i) stavbu transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího vedení 110 kV; j) stavbu transformační stanice 110/22 kV Grygov ČD včetně napájecího vedení 110 kV; k) vedení VVN 400kV Krasíkov-Prosenice; l) připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc, včetně vodojemu; m) připojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou na skupinový vodovod Olomouc

řešit zvýšené nároky na provádění změn v území s ochranou krajinných hodnot; minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón)

řešit územní souvislosti: a) s modernizaci železničního uzlu Olomouc; b) se situováním strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu Olomouc; c) s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L; d) potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); e) s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik

(6.2) rozvojovou oblast nadmístního významu RO1 Přerov, navazující na upřesněnou oblast republikového významu OB8 Olomouc Seznam obcí: Bochoř, Brodek u Přerova, Kokory, Přerov (bez k. ú. Penčice a Penčičky), Rokytnice

Doprava - Letecká doprava, Multimodální doprava, Silniční doprava, Vodní doprava, Železniční doprava

Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelská infrastruktura

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny, Těžební průmysl

Životní prostředí - Ochrana ovzduší

koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody

koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS)

minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu)

optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu

podporovat a rozvíjet vzájemné funkční vazby mezi rozvojovými oblastmi OB8, RO1 a RO2

z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými

zpřesnit a chránit koridory pro: 6.2.3.1. průchod dálnice D1 a dálnice D55; 6.2.3.2. přeložky silnic II. tř. – II/150, II/436, II/434, II/436, II/150, II/434; 6.2.3.3. stavbu železničního nadjezdu tzv. Dluhonického přesmyku na trati č. 270; 6.2.3.4. modernizaci železniční tratě č. 300, včetně modernizace uzlu Přerov a odbočení na Otrokovice;

řešit územní souvislosti: 6.2.4.1. návrhu na lokalizaci terminálu nákladní dopravy; 6.2.4.2. se situováním navrhované strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu; 6.2.4.3. s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní dopravu (VRT); 6.2.4.4. s ochranou územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L včetně přístavu; 6.2.4.5. s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; 6.2.4.6. potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

(6.3) rozvojovou oblast nadmístního významu RO2 Prostějov, navazující na upřesněnou oblast republikového významu OB8 Seznam obcí: Bedihošť, Držovice, Kralice na Hané, Mostkovice, Olšany u Prostějova, Prostějov, Smržice

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelská infrastruktura

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny, Těžební průmysl

zpřesnit a chránit koridory pro: 6.3.3.1. homogenizaci dálnice D46; 6.3.3.2. přeložky silnic II. tř. – II/449, II/367, II/434; 6.3.3.3. modernizaci a rekonstrukci železniční tratě č. 301; 6.3.3.4. připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc; 6.3.3.5. zdvojení el. vedení 110kV v úsecích Prostějov – Konice, Vyškov – Prostějov; 6.3.3.6. stavbu transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV; 6.3.3.7. stavbu plynovodu přepravní soustavy „Moravia – VTL plynovod“; 6.3.3.8. stavbu plynovodu přepravní soustavy Kralice nad Oslavou – Bezměrov; 6.3.3.9. přeložku částí VTL plynovodu DN500 Lobodice – Světlá; 6.3.3.10. stavbu propojovacího odtokového kanálu vodních toků Hloučela a Romže;

úkoly pro územní plánování obcí: 6.3.2.1. podporovat a rozvíjet vzájemné funkční vazby mezi rozvojovými oblastmi OB8, RO1 a RO2; 6.3.2.2. minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit; 6.3.2.3. koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS); 6.3.2.4. z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými; 6.3.2.5. koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody;

řešit územní souvislosti: 6.3.4.1. potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

(6.4) rozvojovou oblast nadmístního významu RO3 Šumperk-Zábřeh Seznam obcí: Bludov, Šumperk, Leština, Lukavice, Postřelmov, Rájec, Zábřeh (bez k. ú. Václavov u Zábřeha a k. ú. Pivonín), Zvole, Petrov nad Desnou, Rapotín, Vikýřovice

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelská infrastruktura

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny, Suroviny, Těžební průmysl

Životní prostředí - Ochrana ovzduší

koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody

koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS)

minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu v Zábřehu);

negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu)

optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu

z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými

zpřesnit a chránit koridory pro: a) nové úseky silnice I/44; b) přeložky silnice I/11; c) modernizaci a rekonstrukci železniční tratě č. 293; d) napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko; e) VTL plynovod Zvole – Zábřeh f) stavbu transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV);

řešit územní souvislosti: a) situování strategické plochy kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu Zábřeh; b) s ochranou územní rezervy vodovodního přivaděče Hanušovice – Litovel; c) se situováním transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV; d) potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

(6.5) rozvojovou oblast nadmístního významu RO4 Jeseník (Mikulovice) Seznam obcí: Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník (pouze k. ú. Jeseník a k. ú. Bukovice u Jeseníka), Písečná (pouze k. ú. Písečná u Jeseníka), Mikulovice (bez k. ú. Široký Brod)

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelská infrastruktura

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny, Suroviny, Těžební průmysl

koordinovat rozvojové možnosti sídel s protipovodňovou ochranou území a zájmy ochrany přírody

koordinovat rozvojové záměry s exploatací ložisek nerostných surovin a s limity u podmíněně vyhovujícího území (dle zásad pro ochranu a exploataci ložisek NS)

pro budoucí exploataci nerostných surovin se považuje za problematickou oblast CHKO Jeseníky a kulturní krajinná oblast KKO5

z hlediska přípustnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. střety řešitelnými

zabývat se možnými důsledky prohloubení integrace regionu s Polskem

zpřesnit a chránit koridory pro: a) přeložky komunikace I/44;

řešit územní souvislosti: a) s rozšířením rozvodny v České Vsi; b) potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

(7.1) Na rozvojové oblasti nahlížet jako na území s preferovanou koncentrací antropogenních aktivit vytvářející hodnotové póly sídelního a ekonomického rozvoje území. Současně zde minimalizovat negativní dopady v oblasti životního prostředí

(7.2) v rozvojové oblasti republikového významu OB8 Olomouc, v rozsahu upřesněném dle odst. 6.1., která tvoří hlavní pól rozvoje území kraje, respektovat vymezenou strategickou rozvojovou plochu kraje republikového a nadmístního významu

Doprava - Letecká doprava, Silniční doprava, Vodní doprava, Železniční doprava

Průmysl a stavebnictví - Těžební průmysl

(7.3) V rozvojových oblastech koncentrovat ekonomické aktivity dle velikosti a nároků na změny v území a veřejnou infrastrukturu

Průmysl a stavebnictví - Těžební průmysl

do specifických oblastí vymezených dle čl. A. 3 odst. 11. mimo území rozvojových oblastí: 7.3.4.1. koncentrovat zejména malé a střední podnikání; 7.3.4.2. vytvářet podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti, zejména pro pobytovou a dlouhodobou rekreaci a lázeňství; 7.3.4.3. vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj s přednostním využitím místních komparativních výhod, zejména v oblasti ekologického zemědělství a zpracování dřeva; 7.3.4.4. podporovat rozvoj tradičních řemesel;

vymezením ostatních ploch pro aktivity nadmístního významu v procesu pořizování územních plánů měst a obcí se souhlasem nadřízeného orgánu územního plánování; v případě významnějších rozvojových záměrů s velkými nároky na dopravní infrastrukturu vymezovat plochy výrobních a nevýrobních areálů s velkým počtem pracovních míst a tím mobilitu pracovních sil zejména do území s přednostním umístěním aktivit republikového, nebo nadmístního významu vyznačených v rozvojových oblastech a rozvojových osách dle výkresu B.1;

vymezením strategických ploch kraje pro aktivity republikového a nadmístního významu (dále v textu strategické plochy) dle výkresu B.6. Rozsah strategických ploch a jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu upřesní navazující podrobná dokumentace a rozhodnutí podle konkrétních podmínek v daném území: 7.3.1.1. strategická plocha Přerov (v rozvojové oblasti nadmístního významu RO1 Přerov) v blízkosti sjezdu dálnice D1 a silnice II/434; při zachování stávajícího vnitrostátního veřejného a mezinárodního neveřejného letiště; – plocha je určena zejména pro oblast výroby, zpracovatelského průmyslu, center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářející pracovní místa v oborech vědy a výzkumu. Přípustnou součástí ploch mohou být zejména veřejná, technická a dopravní infrastruktura, související skladovací plochy – jako doplňková funkce k funkci hlavní, komerční zařízení apod. – nepřípustnou součástí ploch jsou zejména takové

zatížení území optimalizovat s ohledem na místní podmínky konkrétní lokality, funkce obcí v sídelní struktuře a s ohledem na širší vazby, především z hlediska dopravního napojení a pohybu za prací

(7.4) zvýšenou pozornost a podporu věnovat využití a rekonverzi bývalých a stávajících nevyužitých výrobních areálů tzv. „brownfields“

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny

(7.5) vytvářet podmínky pro lokalizaci zastavitelných ploch pro malé a střední podniky v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích, zejména vysoké nezaměstnanosti

Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelská infrastruktura

(7.6) V rozvojových oblastech při řešení umístění nových podnikatelských aktivit nadmístního významu v územních plánech a při rozhodování je provádění změn podmíněno těmito kroky investorů

Průmysl a stavebnictví - Těžební průmysl

prověřit, že záměr nelze realizovat v obdobných lokalitách s nižší třídou ochrany a menším rozsahem vlivů na životní prostředí, s nižšími nároky na veřejnou infrastrukturu, při respektování urbanistických principů a zásad (při hodnocení nejsou zanedbatelná ani vlastnická práva);

přednostně budou nové záměry umísťovány do stávajících proluk v návaznosti na zastavěná území obcí s akceptací min. vzdálenosti nezbytné k zajištění požadavků na kvalitní prostředí, při zohlednění urbanistických principů a zásad

při rozhodování o umístění nového záměru v území zohledňovat i možnost lokalizace v nevyužitých plochách výroby a skladů (brownfields);

zohlednit Programy zlepšování kvality ovzduší, pokud to zmocnění pro obsah zásad územního rozvoje uvedené v právních předpisech umožňuje

(8.1) upřesnění rozvojové osy OS10 (Katowice-) hranice Polsko/ČR – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (Bratislava), vymezené v Politice územního rozvoje ČR – Obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bělotín, Olšovec, Polom, Střítež nad Ludinou, Dolní Újezd, Daskabát, Velký Újezd, Brodek u Prostějova, Dětkovice, Dobrochov, Hradčany – Kobeřice, Olšany u Prostějova, Ondratice, Určice, Vranovice – Kelčice, Želeč

Cestovní ruch - Infrastruktura cestovního ruchu

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Energetika, teplárenství, plynárenství - Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie, Plynárenství

Průmysl a stavebnictví - Suroviny, Těžební průmysl

zpřesnit a chránit koridory pro: – výstavbu dálnice D1 v úseku Říkovice – Lipník nad Bečvou); – přestavbu silnice I/48 v úseku Bělotín – hranice OLK (dále Český Těšín) na standardní parametry dálnice; – výstavba silnice I/35 (Valašské Meziříčí – Lešná – Palačov) v úseku Hustopeče nad Bečvou – hranice OLK; – návrh homogenizace dálnice D46; – modernizaci železniční tratě č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním vč. elektrifikace; – modernizaci koridorové tratě č. 270; – modernizace žel. tratě č. 280, Hranice – Horní Lideč – hranice ČR); – dvojité vedení 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka z vedení Prosenice – Nošovice; – zdvojení el. vedení VVN 110kV Vyškov – Prostějov; – stavbu transformační stanice 110/22 kV Hranice včetně napájecího vedení 110 kV); – výstavbu plynovodu přepravní soustavy „Moravia – VTL plynovod“; – vodovodní řady ke zlepšení zásobování pitnou vodou severní části ORP Hranice – Potštátsko;

řešit územní souvislosti: – s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní dopravu (VRT); – s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L; – s ochranou koridoru územní rezervy pro vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích; – s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; – potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.); c) upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu; d) z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity; e) pro budoucí exploataci nerostných surovin za problematickou se považuje kulturní krajinná oblast KKO 1 a specifická oblast

(8.2) Upřesnění rozvojové osy OS 11 Lipník nad Bečvou – Přerov – Uherské Hradiště – Břeclav – hranice ČR/Rakousko, vymezené v Politice územního rozvoje ČR – obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Buk, Dobrčice, Horní Moštěnice, Osek nad Bečvou, Prosenice, Přestavlky, Radvanice, Říkovice, Stará Ves, Veselíčko, Věžky, Vlkoš a Troubky (pouze východní část k. ú.)

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Energetika, teplárenství, plynárenství - Plynárenství

Průmysl a stavebnictví - Těžební průmysl

upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu

řešit územní souvislosti spojené zejména: – s ochranou koridoru pro D1 Kroměříž – Lipník nad Bečvou; – s návrhem na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně modernizace uzlů Olomouc a Přerov; – s ochranou koridoru územní rezervy pro výstavbu vysokorychlostní tratě včetně kolejových spojek VRT v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova; – zdvojení VVTL plynovodu v koridoru trasy plynovodu Hrušky – Příbor v parametrech shodných se stávajícím plynovodem tj. DN700/PN63; – s ochranou koridoru pro dopravní napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK /MSK;

(8.2) Upřesnění rozvojové osy OS 8 Hradec Králové / Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov – obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bílá Lhota, Mladeč, Kokory, Krchleby, Loštice, Maletín, Mírov, Moravičany, Palonín

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Energetika, teplárenství, plynárenství - Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie

upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu.

z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity;

zpřesnit a chránit koridory pro: – dálnici D1 Říkovice – Lipník nad Bečvou; – přeložku silnice II. tř. II/436 Vlkoš – Bochoř; – modernizaci koridorové tratě č. 270; – modernizace železniční tratě č. 300 v parametrech koridorové tratě; – plynovod přepravní soustavy „Moravia – VTL plynovod“; – el. vedení 400 kV Krasíkov – Prosenice, přestavba vedení na dvojité, včetně rozšíření rozvodny Prosenice; – el. vedení 400 kV Prosenice – Otrokovice, přestavba vedení na dvojité; – el. vedení 400 kV Nošovice – Prosenice, přestavba vedení na dvojité;

řešit územní souvislosti: – s ochranou koridoru územní rezervy průplavní spojení D-OL; – s ochranou koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní dopravu (VRT), včetně kolejových spojek VRT v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova; – s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; – potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

(8.3) Upřesnění rozvojové osy OS8 Hradec Králové / Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov; obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Bílá Lhota, Mladeč, Kokory, Krchleby, Loštice, Maletín, Mírov, Moravičany, Palonín; Červenka, Dubčany, Cholina, Haňovice, Lišnice, Litovel (bez k. ú. Savín a Nová Ves u Litovle), Mohelnice, Náklo, Uničov;

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Energetika, teplárenství, plynárenství - Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie

Průmysl a stavebnictví - Suroviny

Životní prostředí - Omezování hluku a vibrací

z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity;

zpřesnit a chránit koridory pro: – stavbu dálnice D35, Mohelnice – hranice OLK; – přeložku silnice I/35 (Mohelnice) Podolí; – úpravy profilu silnice D35 (homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace, rekonstrukce křižovatek); – výstavbu nových úseků silnice I/44; Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje-Aktualizace č.2a Strana 17 (celkem 54) – přeložky sil. II. tř. – II/449, II/444, – revitalizaci železniční tratě č. 275; – elektrizaci železniční tratě č. 290; – napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko; – VTL plynovod DN200 Senice – Unčovice

řešit územní souvislosti: – s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L; – s ochranou koridoru územní rezervy vodovodního přivaděče Hanušovice – Moravičany; – s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik zejména: • stavba severního obtokového koryta Litovle; • západního a severního ohrazování Litovle; – potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

(8.3.4) ZÚR OK doplňují vymezení rozvojových os vyplývajících z řešení Politiky územního rozvoje ČR o: 8.4.1. rozvojovou osu nadmístního významu OR4 Kojetín obce nacházející se na rozvojové ose (mimo rozvojové oblasti): Kojetín (bez k. ú. Kovalovice u Kojetína), Křenovice, Mořice, Nezamyslice, Němčice nad Hanou, Stříbrnice, Tištín, Vitčice, Vrchoslavice;

Doprava - Silniční doprava, Vodní doprava, Železniční doprava

Energetika, teplárenství, plynárenství - Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie

Průmysl a stavebnictví - Suroviny

Životní prostředí - Ochrana a sanace půdy

upřesňovat lokalizaci a řešit návaznosti na dopravní systém u významných rozvojových ploch pro podnikání nadmístního významu;

z hlediska přípustnosti orientovat těžbu nerostných surovin do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity

zpřesnit a chránit koridory pro: – přeložku sil II/367; – elektrizaci železniční tratě č. 303; – modernizaci železniční tratě č. 300 v parametrech koridorové tratě a odbočení na Kroměříž; – modernizace žel. tratě č. 301; – plynovod přepravní soustavy Kralice nad Oslavou – Bezměrov; – plynovod přepravní soustavy „Moravia – VTL plynovod“;

řešit územní souvislosti: – v území navazující na dálnicí D1, zejména u mimoúrovňových křížení; – s ochranou koridoru územní rezervy pro průplavní spojení D-O-L; Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje-Aktualizace č.2a Strana 18 (celkem 54) – upřesnit umístění transformační stanice 110/22 kV Dřevnovice, včetně napájecího vedení 110 kV; – s ochranou území pro umístění ploch a koridorů pro stavby a opatření ke snížení povodňových rizik; – potencionální exploatace ložisek nerostných surovin ve vztahu ke stávajícím přírodním a antropogenním limitům v území (za podmínek stanovených v kap. A.5.2.);

Zpřesnění vymezení specifických oblastí

Politika územního rozvoje ČR vymezuje na území Olomouckého kraje specifickou oblast SOB3 (Specifická oblast Jeseníky-Králický Sněžník), jejíž součástí je mimo území obcí s rozšířenou působností Jeseník a Šumperk i území obcí s rozšířenou působností Králíky, Rýmařov, Bruntál a Krnov (severozápadní část). V této oblasti se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, které svým významem přesahují území kraje.

Cestovní ruch - Infrastruktura cestovního ruchu

Životní prostředí - Ochrana a sanace půdy, Regenerace znečištěných oblastí

Hranice části specifické oblasti SOB3, která zasahuje do území Olomouckého kraje, je vymezená ve výkresu B. 2.

ZÚR OK navrhují vymezení a upřesnění specifických oblastí pro území, ve kterém se projevují problémy v oblasti hospodářského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel území. Význam problémů těchto oblastí přesahuje hranice uvedených obcí a ovlivňuje vyvážený udržitelný rozvoj zejména okrajových částí Olomouckého kraje s přesahem vlivů i do sousedních krajů. Za zásadní problémy se považuje vysoká míra nezaměstnanosti, nevyvážená vzdělanostní struktura, nízká úroveň mezd a omezená mobilita obyvatel za prací. Mezi další specifické oblasti se zařazují: 11.1. SOB-k1 obce příslušející k ORP Zábřeh; 11.2. SOB-k2obce příslušející k ORP Uničov a (včetně města Libavá, bez obce Štarnov); 11.3. SOB-k4 obce příslušející k ORP Konice;západní část území ORP Litovel – obce Bouzov, Slavětín, Luká; – obec Pavlov v ORP Mohelnice; – západní část území ORP Prostějov – obce Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Niva, Otinoves, Protivanov, Rozstání, Krumsín, Myslejovice, Plumlov, Prostějovičky, Ptení,

Bydlení - Bytová výstavba, Dostupné bydlení

Cestovní ruch - Infrastruktura cestovního ruchu

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny, Těžební průmysl

Veřejná správa a tvorba politik - Kvalifikace ve veřejné správě (znalosti a dovednosti)

Životní prostředí - Ochrana a sanace půdy

Vytvářet zde podmínky pro optimální využívání zejména stávajících areálů a zastavěných ploch, tj. upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území, nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině

Vytvářet zde podmínky pro přiměřenou lokalizaci zastavitelných ploch pro bydlení

Vytvářet zde podmínky pro zkvalitnění dopravní, technické a občanské infrastruktury

Vytvářet zde podmínky pro územní předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit, rekreace a cestovního ruchu, ekologického zemědělství a tradičních řemesel vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny

(15.1) specifické oblasti s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin označených ST 1 – ST 6 (dle výkresu B.2. a B.6.)

Průmysl a stavebnictví - Druhotné suroviny, Materiály, Suroviny

specifická oblast ST1: této vysoce krajinářsky a urbanisticky exponované oblasti se připouští zahájit do budoucna přípravu otvírky dalšího ložiska (podle geografického umístění k realizovaným stavbám a plošnému záboru) za podmínky postupného dotěžování, ukončení a zahlazení těžby v těženém ložisku a za splnění všech zákonných podmínek a požadavků a respektující co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a na lokalitách, které zejména nenesou rizika střetů zájmů s významnými ochrannými pásmy zdrojů podzemních vod, a které budou situované mimo významné přírodní atributy a aktivní záplavovou oblast s dopravním řešením expedice suroviny mimo dotčené obce;

specifická oblast ST3: v této specifické oblasti ST3 se vzhledem k příznivému kvalitativně kvantitativnímu nahromadění surovinového potenciálu připouští zahájení dalších nových těžeb menšího plošného rozsahu s optimálním (výhodný poměr plochy k mocnosti suroviny) objemem zásob a s dlouhodobou životností ložiska při splnění zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí, zejména z hlediska dopravní zátěže

specifická oblast ST4: v této velmi rozsáhlé specifické oblasti ST4 se připouští zahájit přípravu dalších nových těžeb ložisek, a to především v souvislosti s výrazným úbytkem zásob a postupným ukončením a zahlazením těžby stejné komodity na okolních ložiskách. Otvírky zahájit na lokalitách, které budou splňovat všechny zákonné podmínky respektující co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a které budou podrobeny dokumentaci EIA. V rámci realizovaných těžeb využívat maximální retenční kapacity v údolních nivách a jejich uvedení do souladu s ostatními nároky na rozdělení architektonického a krajinotvorného prostoru (viz. vybudování cvičné veslařské dráhy), v místě plánovaných těžeb realizovat pokud možno v maximální míře přírodě blízká protipovodňová opatření s využitím skrývek při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních poldrů apod. pro ochranu obcí. Konkrétní limity pro minimální přiblížení těžby k sídlu stanoví územní plán (včetně SEA) a posouzení konkrétního

specifická oblast ST5: v této oblasti žádná velkokapacitní těžba doposud neprobíhá (pouze za hranicí ST5). Připouští se zahájení souběžných těžeb v plošném rozsahu celkem cca do 40 ha, za splnění zákonných podmínek, respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí

specifická oblast ST6: v této oblasti se připouští povolit pouze jednu těžbu malého plošného rozsahu (max. do 25–30 ha a dostatečného objemu a životnosti zásob, citlivá k exponované krajině), za splnění všech zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí. Nezbytnou podmínkou pro využití ložisek je vyřešení dopravního napojení tak, aby nebyla expedice suroviny výhradně vedena přes dotčené obce Olšany u Prostějova a Lutín

v této specifické oblasti ST2 se připouští zahájení přípravy dalších těžeb menšího plošného rozsahu s dostatečným objemem zásob a dlouhodobou životností (rozsah jednotlivých těžeb prováděných současně nepřekročí plochu 45 ha) za splnění zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a zejména v oblasti dopravní zátěže mimo zastavěná území obcí; v místě plánovaných těžeb realizovat pokud možno v maximální míře přírodě blízká protipovodňová opatření s maximálním využitím retenční schopnosti a bilance objemů skrývek při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních poldrů apod. pro ochranu obcí;

ve vymezených specifických oblastech ST1–6 respektovat tyto obecné zásady s účinností pro všechny oblasti: 15.1.7.1. při návrhu na změnu využití území nepřipouštět těžbu ve zvláště chráněných územích včetně ochranných pásem a dále ve vzdálenosti 500m kolem národní kulturní památky vodní elektrárna Třeština-Háj, v zastavěných a zastavitelných územích obcí a v území ve vzdálenosti 150 m od nich a 300 m od vymezených vodních zdrojů nadmístního významu; 15.1.7.2. problematiku sanací a rekultivací těžbou nerostů dotčeného území řešit v souladu s platnými právními předpisy, respektovat schválená a právně platná rozhodnutí o rekultivaci a sanaci těžbou dotčeného území; 15.1.7.3. v území s vyšší koncentrací těžených ložisek řešit sanaci a rekultivaci s ohledem na nové využití území (multifunkční využití konkrétního území), ve vybraných případech ponechat území po těžbě nerostných surovin v rámci plnění rekultivačních a sanačních prací k ochraně přírody a krajiny; 15.1.7.4. inicializovat změnu

(15.2) specifickou oblast zvláštního účelu, významnou pro obranu státu – Vojenský újezd Libavá. Využití území, možnosti změn v oblasti a v území bezprostředně navazujícího upravují zvláštní předpisy.

Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce - Probace, mediace a restorativní programy

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů nadmístního významu

Silniční a dálniční síť V návrhu koncepce rozvoje základní silniční a dálniční sítě akceptovat níže uvedené návrhové prvky: 18.1. návrhy nových tahů; 18.2. návrhy přeložek vybraných úseků stávajících tahů (např. obchvaty sídel); 18.3. homogenizaci stávajících tahů;

Doprava - Silniční doprava

Dostavbou a rekonstrukcí základní silniční sítě v příhraniční oblasti a vybraných severojižních tahů sil. I/44, I/60 a II/369 zajistit zkvalitnění územních vazeb v oblasti českopolského příhraničí

Hájit územní rezervy pro: 23.1. výstavbu tahu D43 k hranicím Polské republiky v úseku zasahujícím do území Olomouckého kraje (RD1); 23.2. přeložku sil. II/369 Hanušovice (RD2); 23.3. přeložku II/449, Dlouhá Loučka (RD5); 23.4. severní spoj II/448, Olomouc (RD6); 23.5. přeložku II/445, Zlaté Hory (RD8); 23.6. přeložku II/449, Litovel, Červenka, Uničov (RD9); 23.7. přeložku II/444, Mohelnice (RD10);

Na území obcí hájit koridory pro tyto návrhy na dostavbu a modernizaci silničních a dálničních tahů mezinárodního a republikového významu: 20.1. pro napojení ve směru sever – jih výstavbu dálnice D1 v úseku hranice kraje OK/ZK – Přerov – Lipník n. B. – hranice kraje OK/MSK; 20.2. pro napojení ve směru západ – východ výstavbu dálnice D35 v úseku Mohelnice – hranice kraje (s pokračováním Pardubice – Hradec Králové, D11) a výstavbu dálnice D35 v úseku Křelov/Skrbeň – Olomouc. Na stávajícím tahu D35 v úseku Křelov/Skrbeň – Mohelnice je navrhována homogenizace na normový profil směrově dělené komunikace včetně rekonstrukcí křižovatek; 20.3. pro zajištění dopravní obsluhy území okresu Jeseník návrh přeložek na trase sil. I/44 20.3.1. v úseku Mohelnice – Šumperk jako čtyřpruhové komunikace; 20.3.2. v úseku Šumperk – Jeseník – Mikulovice – státní hranice jako dvoupruhové komunikace včetně tunelů pod Červenohorským sedlem (D72), Křížovým vrchem (D75) a v Loučné nad Desnou (D76); 20.4. pro

Na území obcí hájit koridory pro tyto návrhy přeložek na silničních tazích nadmístního významu: 21.1. I/11 – Jakubovice, Olšany nad Moravou, Bohutín, Sobotín; 21.2. Zrušen; 21.3. I/55 – průtah Přerov, MÚK Přerov – Předmostí; 21.4. I/60 – Lipová Lázně, Vápenná, Žulová, Vlčice; 21.5. I/46 – Olomouc, Dolany, Bělkovice-Lašťany, Šternberk, Lipina, Horní Loděnice, Moravský Beroun; 21.6. II/150 – Přerov, Domaželice, Křtomil, Horní Újezd, Dub nad M., Brodek u P., Prostějov, Ohrozim, Vícov, Malé Hradisko, Protivanov; 21.7. II/369 – Ruda na Moravě, Hanušovice, Ostružná; 21.8. II/449 – Uničov – Střelice; 21.9. I/45 – Horní Loděnice – hranice kraje;

Na území obcí územně hájit koridory pro další navrhované přeložky. Jejich situování včetně koridorů pro nové stavby republikového a nadmístního významu je zobrazeno ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000.

Návrhem dostavby silniční sítě podporovat omezování emisí mobilních zdrojů znečišťování ovzduší .

tahy mezinárodního a republikového významu, které tvoří dálnice a vybrané silnice I. třídy: 19.1.1. dálnice D1 (Vyškov – Kroměříž) – Přerov – Lipník n. Bečvou; 19.1.2. dálnice D1 Lipník n. Bečvou – Bělotín – (Ostrava – státní hranice); 19.1.3. dálnice D35 (Hradec Králové) – Mohelnice – Olomouc – Lipník n. B.; 19.1.4. dálnice D55 Olomouc – Přerov – (Břeclav); 19.1.5. dálnice D46 (Vyškov) – Prostějov – Olomouc; 19.1.6. dálnice D48 Bělotín – Palačov – (Frýdek-Místek – Český Těšín – státní hranice); 19.1.7. silnice I/35 Palačov – (Valašské Meziříčí); 19.1.8. silnice I/44 Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice; 19.1.9. silnice I/46 Olomouc – Horní Loděnice; 19.1.10. silnice I/45 Horní Loděnice – (Bruntál – Krnov – státní hranice);

tahy nadmístního významu, které tvoří hlavní a doplňkové tahy. Hlavní tahy tvoří silnice I. a II. třídy: 19.3.1. II/366 Prostějov – Konice – (Jevíčko); 19.3.2. II/367 Prostějov – Kojetín; 19.3.3. II/377, II/378 Mostkovice – Plumlov – (Tišnov); 19.3.4. II/434 Prostějov – Přerov; 19.3.5. II/438 Hranice – (Bystřice p. H.); 19.3.6. II/444 Mohelnice – Uničov – Šternberk; 19.3.7. II/449 Unčovice – Prostějov; 19.3.8. I/35, I/46, II/448, Olomouc; 19.3.9. I/55 Přerov; 19.3.10. II/457 Mikulovice – Zlaté Hory – státní hranice; 19.3.11. I/47 (Vyškov) – Nezamyslice – (Kroměříž – Hulín)

Tahy zařazené do základní silniční sítě, které nejsou výše uvedené, se dále považují za doplňkové tahy nadmístního významu

významné tahy nadmístního významu, které tvoří silnice I. třídy a vybrané silnice II. třídy: 19.2.1. silnice I/11 (Hradec Králové) – Postřelmov – Šumperk – (Bruntál – Ostrava – Mosty u J. – státní hranice); 19.2.2. silnice I/43 (Svitavy) – Štíty – sil. I/11; 19.2.3. silnice I/60 Jeseník – Lipová-Lázně – Bílý Potok – státní hranice; 19.2.4. silnice I/46 Horní Loděnice – Opava; 19.2.5. II/150 (Valašské Meziříčí – Bystřice p. H.) – Přerov – Prostějov – Protivanov – (Boskovice); 19.2.6. II/369 Lipová Lázně – Ruda nad Moravou; 19.2.7. II/449 (Rýmařov) – Uničov – Litovel – Unčovice;

Železniční síť

Doprava - Železniční doprava

Na stávající základní železniční síti sledovat postupné odstraňování kolizí železniční dopravy s ostatními druhy doprav, především na koridorových tratích.

Na území Olomouckého kraje respektovat železniční síť tvořenou tratěmi: nadřazený kolejový systém, tvořený celostátní tratí č. 270 Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Bohumín a č. 330 Přerov – Břeclav, které jsou součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru a tratí č. 300 Přerov – Brno; 27.2. ostatní celostátní železniční tratě č. 271 Prostějov – Chornice, 273 Senice na Hané – Červenka, 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc, 280 Hranice na Moravě – Střelná, 290 Olomouc – Šumperk, 291 Zábřeh na Moravě – Šumperk, 292 Šumperk – Krnov, 301 Olomouc – Nezamyslice, 303 Kojetín – Valašské Meziříčí, 310 Olomouc – Opava východ, 021 Týniště nad Orlicí – Štíty, u nichž je možná modernizace s územními dopady; 27.3. územně akceptovat návaznou železniční síť regionálních tratí 025, 274, 293, 294, 295, 296, 297, 302, na níž se nepředpokládají územní nároky při úpravách tratí

Na území Olomouckého kraje územně hájit: 29.1. návrh na modernizaci tratě ČD č. 300 Přerov – Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním vč. elektrifikace; 29.2. návrh na rekonstrukci a modernizaci stávajících železničních tratí č. 275, 290, 303, 293 a 310 (elektrizace, revitalizace a zkapacitnění); 29.3. návrh na modernizaci koridorové tratě č. 270 včetně modernizace uzlů Olomouc, Přerov a tzv. Dluhonického přesmyku; 29.4. územní rezervu (RD4) pro koridor vysokorychlostní dopravy (VRT), včetně kolejových spojek v oblasti Rokytnice, Císařov a Brodek u Přerova; 29.5. návrh na modernizaci železniční tratě č. 301 Nezamyslice – Olomouc v parametrech dvoukolejné tratě včetně elektrifikace; 29.6. návrh na modernizaci tratě ČD č. 280 Hranice – Valašské Meziříčí – Vsetín – Horní Lideč – hranice ČR. V rámci zpracování podrobné dokumentace koordinovat návrh se záměrem na výstavbu vodního díla Skalička (Teplice) v ploše V27;

ostatní celostátní železniční tratě č. 271 Prostějov – Chornice, č. 273 Senice na Hané – Červenka, č. 275 Prostějov – Kostelec na Hané – Olomouc, č. 280 Hranice – Střelná, č. 290 Olomouc – Šumperk, č. 291 Zábřeh na Moravě – Šumperk, č. 292 Šumperk – Krnov, č. 301 Olomouc – Nezamyslice, č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí, č. 310 Olomouc – Opava východ, č. 021 Týniště nad Orlicí – Štíty, u nichž je možná modernizace s územními dopady

územně akceptovat návaznou železniční síť regionálních tratí 025, 274, 293, 294, 295, 296, 297, 302, na níž se nepředpokládají územní nároky při úpravách tratí.

Letecká doprava

Doprava - Letecká doprava

návrh na výstavbu letišť v lokalitách Bohuňovice a Lužice

Respektovat v území tyto plochy admístního významu: stávající veřejné mezinárodní letiště Olomouc a stávající vnitrostátní veřejné a mezinárodní neveřejné letiště Přerov. Rozsah územních nároků bude ověřen v podrobné dokumentaci a bude stabilizován v územních plánech příslušných obcí;

stávající neveřejné vnitrostátní letiště Prostějov, Stichovice, Bohuňovice

stávající neveřejné vrtulníkové letiště pro Leteckou záchrannou službu v Šumperku a Olomouci

stávající veřejné vnitrostátní letiště Hranice, Šumperk, Mikulovice

Vodní doprava

Doprava - Vodní doprava

Akceptovat územní rezervu (RD7) pro výstavbu průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (D-O-L), včetně přístavu v Přerově a jeho dopravního napojení

Ostatní doprava

Doprava - Multimodální doprava, Nemotorová doprava, alternativní mobilita, Silniční doprava, Veřejná doprava

Podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek v obcích i cyklostezek spojujících obce v rámci celého kraje pro rekreační využití i pro každodenní dojížďku

Respektovat záměr na výstavbu sedačkové osobní lanovky Koutský Žleb – Červenohorské sedlo a Filipovice – Červenohorské sedlo

V návrhu dopravní infrastruktury respektovat základní síť cyklistických tras, která je tvořena cyklistickými trasami I. třídy s mezinárodním významem a cyklistickými trasami II. třídy s nadmístním významem.

V souladu s mezivládní dohodou respektovat a rozšířit provoz stávajících silničních a železničních hraničních přechodů s Polskou republikou: 37.1. silniční hraniční přechod Bílý Potok – Paczkow pro mezinárodní dopravu do 12,5 tuny (regionální doprava bez omezení); 37.2. Mikulovice – Glucholazy pro mezinárodní dopravu do 3,5 tuny; 37.3. stávající turistický hraniční přechod Staré Město – Nowa Morawa pro motorovou dopravu do 3,5 tuny; 37.4. umožnit realizaci železničního hraničního přechodu Mikulovice – Glucholazy i pro osobní dopravu a Jindřichov – Glucholazy pro osobní a nákladní přepravu.

V ÚP obcí je nutno akceptovat vedení cyklistických tras základní sítě, které jsou ZÚR OK definovány pouze textově níže uvedenými koridory: 33.1. cyklistické trasy I. třídy – č. 5 (tzv. Jantarová stezka) v koridoru Lipník nad Bečvou – Přerov – Olomouc – Prostějov – Protivanov; 33.2. cyklistické trasy II. třídy – č. 54 úsek Mikulovice, CZ/PL – Písečná, č. 53 Písečná – Jeseník – Hanušovice, č. 51 Hanušovice – Bludov – Mohelnice – Litovel – Olomouc, č. 47 Olomouc, č. 52 Hanušovice – Králíky – Mladkov, č. 55 Úvalno – Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice – Rejvíz – Jeseník.

V ÚP obcí vyvářet územní podmínky pro zlepšení funkce hromadné dopravy v rámci integrovaného dopravního systému (přestupní uzly, zastávky a. j.), a to v rámci kraje i vazeb do sousedních krajů a do Polska. Návrhem dostavby a modernizace dopravní infrastruktury vytvářet podmínky pro propojení jednotlivých systémů veřejné osobní dopravy

Územně hájit návrh na vybudování veřejného terminálu nákladní dopravy v Přerově s kontejnerovým překladištěm a logistickým centrem. V ÚP obcí řešit napojení terminálu na přístaviště na průplavním spojení D-O-L, na železniční nádraží v Přerově a na nadřazenou silniční síť

Obecná ustanovení pro vymezování a upřesňování ploch a koridorů dopravní infrastruktury

Doprava - Letecká doprava, Multimodální doprava, Nemotorová doprava, alternativní mobilita, Silniční doprava, Veřejná doprava, Vodní doprava, Železniční doprava

Koridor je plocha vymezená zásadami územního rozvoje pro umístění vedení dopravní infrastruktury. V této ploše lze umístit dopravní stavbu v poloze, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci, nebo zapracování v územním plánu obce), pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak. Využití plochy koridoru nesmí znemožnit umístění dopravní stavby

Koridorem vymezeným ve výkresu B.6. pro navrhované dopravní stavby (stavbu hlavní) se rozumí prostor, který je vymezen svislými plochami (které mohou být i zakřivené) ve vzdálenostech uvedených dle odst. 43. V rámci koridoru jsou možné směrové odchylky trasy navrhované liniové stavby. Součástí koridoru jsou i související stavby jako např. mosty, opěrné zdi, přeložky inženýrských sítí, přeložky komunikací dotčených stavbou (účelové a místní komunikace, popř. silnice, propustky, tunely, apod.), pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba. Podmínky pro upřesnění koridoru v územním plánu a možnosti situování souvisejících staveb se stavbou hlavní i mimo koridor stanoví odst. 92.1.

Křížení koridorů pro nové záměry (popř. měněné části) technické infrastruktury s koridory pro dopravní infrastrukturu, bude řešeno v dalších stupních územně plánovací a projektové dokumentace

Pro vymezení koridoru se stanovují následující výchozí (celkové) šířkové parametry (pokud ve výkresu B.6. není uvedeno jinak): 43.1. dálnice – 600 m, na území obcí Křelov – Břuchotín a Olomouc je šířkový parametr pro D35 zvětšen na 1000 m; 43.2. silnice I. a II. třídy – 400 m; 43.3. lanová dráha – 200 m; 43.4. zdvoukolejnění železniční tratě – 200 m; 43.5. rekonstrukce a modernizace stávající železniční tratě – 150m; Uvedené šířkové parametry a vlastní tvar koridorů mohou být lokálně modifikovány s přihlédnutím na existující možná variantní řešení, významné limity využití území, popř. řešení návazností na záměry sousedních krajů. Ve svých koncových úsecích jsou koridory tvarově upraveny pro vytvoření dostatečného prostoru pro realizaci stavby, popř. řešení návaznosti na další záměry. Koridory jsou graficky vymezeny ve výkresu B.6. a B.8.

Pro územní rezervy průplavního spojení D-O-L a vysokorychlostní dopravy VRT včetně kolejových spojek se vymezují koridory o celkové šířce 200 m. Koridory pro územní rezervy jsou graficky znázorněné ve výkresu B.6. Ve vymezeném koridoru územní rezervy průplavního spojení D-O-L se připouští situování rozšíření rozvodny Hranice (Potštátská) E6 v nezbytně nutném rozsahu.

Změnu průběhu koridoru a jeho případné zvětšení lze provést pouze na základě vydané aktualizace ZÚR OK. Zmenšení stanovené šířky koridoru (chápe se zmenšení šířky uvedené v odst. 43) se připouští v rámci zpracování územního plánu, nebo jeho změny.

ZÚR OK připouští mimo návrhy graficky znázorněné ve výkresu B.6. i lokální úpravy na stávající komunikační a železniční síti, sledující dosažení normových parametrů platných v době výstavby, odstranění dopravně závadných úseků a snížení negativních vlivů na plochy bydlení jednotlivých sídel za podmínky akceptace ustanovení odst. 41. Podrobnější specifikace jednotlivých úprav bude obsahem ÚP obcí, do nichž bude zapracována na základě podrobnějších dokumentací.

Územní rezervy (dle odst. 46) vymezují plochy s předpokládanou realizací v dlouhodobém horizontu, jako území speciálních zájmů, jejichž využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil, nebo podstatně ztížil požadované budoucí využití. Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty.

Šířková kategorie navrhovaných komunikací, požadavky na situování a řešení křižovatek budou upřesněny podrobnějšími dokumentacemi a nejsou v těchto bodech vázány na ZÚR OK.

Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod

Životní prostředí - Omezování hluku a vibrací, Světelné znečištění

Chránit plochy územních rezerv pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV): Spálov (Vojen. újezd Libavá Vojenský újezd Libavá) Hanušovice (Hanušovice, Jindřichov, Malá Morava, Staré Město) Hoštejn (Drozdov, Hoštejn, Jedlí, Štíty, Pardubický kraj) Dlouhá Loučka (Dlouhá Loučka, MSK) Úsobrno (Horní Štěpánov, JMK) Otaslavice (Otaslavice, JMK) Radkovy (Lipník n. B. Bezuchov, Dřevohostice, Soběchleby, Radkova Lhota, Žákovice) Podlesný Mlýn (Potštát, Olšovec, Radíkov) Šternberk (Lipina, Šternberk)

Chránit plochy: 50.1. zrušen; 50.2. Jeřmaň (Loštice), a tato je chráněna již jen v souvislosti s vazbou na Labskou větev průplavního spojení D-O-L (bez konkrétního územního vymezení).

Dosavadní využití ploch územních rezerv nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil jejich budoucí využití. Kolize zájmů plynoucí z překryvu záměrů budou následně prověřeny (viz odst. 94.1.). Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty.

Při řešení vodohospodářské problematiky v územních plánech obcí vycházet z Národních plánů povodí Dunaje a Odry a Plánů dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Horní Odry.

Z důvodů prokazatelně vyšší kvality vody jezer vzniklých po těžbě štěrkopísků podporovat jejich využití pro vodohospodářské účely, jako např. vodárenské rezervoáry pro hromadné zásobování obyvatel.

Zásobování pitnou vodou

Životní prostředí - Omezování hluku a vibrací, Světelné znečištění

Chránit územní rezervu pro koridor RV1 vodovodního přivaděče Hanušovice – Moravičany (dle vymezení ve výkresu B.6), přivádějící pitnou vodu z oblasti Ramzovského nasunutí až do Litovle. Možnosti využití území územní rezervy posoudí v jednotlivých případech příslušný dotčený orgán s dalšími dotčenými subjekty

Návrh řešení ZÚR OK vymezuje nové koridory pouze pro vodovodní řady nadmístního významu, a to zejména propojení těchto skupinových vodovodů: 54.1. propojení skupinového vodovodu Mohelnice se skupinovým vodovodem Litovel, vymezením koridoru ( V1, V2 a V16) pro vodovodní řad , přivádějícího vodu z rezervních vodních zdrojů Leština, Zvole a Lukavice přes úpravnu vody Dubicko a Moravičany do Litovle, včetně severní větve (ozn. V2) vedoucí přes Úsov, Medlov, Uničov a Červenku; 54.2. propojení skupinových vodovodů Prostějov a Pomoraví, návrhem koridoru V4 pro vodovodní řad propojující vodojemy Stráž a Křelov, pro posílení skupinového vodovodu Prostějova; 54.3. připojení Plumlovska na Vodovod Pomoraví; 54.4. propojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou přes Blatec na skupinový vodovod Olomouc; 54.5. napojení Potštátska na skupinový vodovod Hranice.

Při návrhu zásobování pitnou vodou v územních plánech obcí vycházet z aktuálního Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje a Národních plánů povodí Dunaje a Odry a Plánů dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Horní Odry

V území akceptovat a chránit stávající rozsah vodních zdrojů využívaných pro hromadné zásobování pitnou vodou včetně jejich stanovených ochranných pásem.

Odvádění a čištění odpadních vod

Životní prostředí - Biodiverzita

Při návrhu odvádění a čištění odpadních vod v územních plánech obcí vycházet z aktuálního znění Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, z Národních plánů povodí Dunaje a Odry a Plánů dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Horní Odry. V sídlech s méně jak 10 000 ekvivalentními obyvateli upřednostňovat napojení těchto sídel na stávající větší ČOV a budování společných ČOV pro více sídel, ve kterých lze zajistit větší účinnost čištění a tím vyšší kvalitu vypouštěných odpadních vod.

Věnovat pozornost přednostně zdrojům znečištění v sídlech s více jak 1000 ekvivalentními obyvateli, a to především v území, kde kvalita vypouštěných odpadních vod není v souladu s požadavky platných právních předpisů.

Zvýšenou pozornost věnovat čištění odpadních vod v povodích s tzv. „lososovými vodami“

Zásobování elektrickou energií

Energetika, teplárenství, plynárenství - Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie

a) Za účelem zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti kraje vytvořit podmínky pro zajištění nezbytných dodávek energie v případech kumulace poruch a vícenásobných útoků proti kritické infrastruktuře. Pozornost věnovat přípravě ostrovních provozů pro řešení nouzových stavů, za účelem zajištění dodávky elektrické energie obyvatelstvu a prvkům kritické infrastruktury

distribuční soustavu 110 kV: 61.3.1. stávající vedení distribuční sítě 110 kV včetně rozvoden 110 kV; 61.3.2. koridory pro přeložky a nově navržené vedení distribuční sítě 110 kV, plochy pro rozvodny 110 kV a nové transformační stanice 110/22 kV: 61.3.2.1. rozšíření rozvodny 110 kV Česká Ves o dvě pole; 61.3.2.2. transformační stanice 110/22 kV Šumperk – sever včetně napájecího vedení 110 kV; 61.3.2.3. vedení 110 kV Krasíkov – Králíky (Dolní Lipka); 61.3.2.4. transformační stanice 110/22 kV Moravský Beroun; 61.3.2.5. vedení 110 kV Šternberk – Moravský Beroun; 61.3.2.6. vedení 110 kV Šternberk – Červenka; 61.3.2.7. vedení 110 kV Břidličná – Moravský Beroun; 61.3.2.8. transformační stanice 110/22 kV Prostějov – západ včetně napájecího vedení 110 kV; 61.3.2.9. vedení 110 kV Konice – Velké Opatovice; 61.3.2.10. transformační stanice 110/22 kV Rozstání včetně napájecího vedení 110 kV Blansko – Rozstání; 61.3.2.11. transformační stanice 110/22 kV Slavonín včetně napájecího vedení 110

přenosovou soustavu 220 kV a 400 kV: 61.2.1. stávající vedení přenosové soustavy 220 kV a 400 kV a významný uzel přenosové soustavy – transformační stanici 400/220/110 kV Prosenice; 61.2.2. nově navržené koridory pro vedení přenosové soustavy a rozšíření elektrických stanic: 61.2.2.1. 400 kV Prosenice – Nošovice (přestavba stávajícího vedení na dvojité – na společných stožárech); 61.2.2.2. zrušen; 61.2.2.3. územní rezervu (RE1) pro koridor nových vedení 400 kV sloužící k vyvedení elektrického výkonu z plánovaného velkého energetického zdroje v Blahutovicích (Moravskoslezský kraj); 61.2.2.4. 400 kV do elektrické stanice Kletné, odbočka dvojitým vedením z vedení 400 kV Prosenice – Nošovice; 61.2.2.5. 400 kV Krasíkov – Prosenice (přestavba stávajícího vedení na dvojité – na společných stožárech); 61.2.2.6. 400 kV Prosenice – Otrokovice (přestavba stávajícího vedení na dvojité – na společných stožárech); 61.2.2.7. rozšíření elektrické stanice 400/110 kV Prosenice;

Respektovat koncepci zásobování elektrickou energii znázorněnou ve výkresu B. 5. Schéma koncepce zásobování elektrickou energii a plynem (cílový stav) 1 : 200 000. Za koncepci se v řešení považuje soubor ploch a koridorů, jejichž existence a funkceschopnost zásadním způsobem ovlivňuje zásobování kraje i sousedních území elektrickou energií. Koncepci tvoří jak stávající, tak i navržené vedení přenosové soustavy a distribuční soustavy včetně zařízení nezbytných pro zabezpečení funkceschopnosti liniových staveb. Koncepce zobrazena ve výkresu B.5. znázorňuje tzv. cílový stav, tj. stav po naplnění všech záměrů nadmístního a republikového významu.

zdroje elektrické energie: 61.1.1. stávající přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně; 61.1.2. méně významné zdroje elektrické energie vyrábějící elektřinu (např. v teplárnách, průmyslových energetických zdrojích, kogeneračních jednotkách, malých vodních elektrárnách, větrných a fotovoltaických elektrárnách); 61.1.3. nové významné zdroje elektrické energie se nenavrhují;

Elektronické komunikace

Informační a komunikační technologie - Infrastruktura ICT, Vysokorychlostní sítě, Širokopásmové připojení

Na území Olomouckého kraje pro zabezpečení elektronických komunikací jednotlivých operátorů respektovat: 63.1. stávající elektronické komunikační zařízení a liniové stavby komunikační infrastruktury nadmístního významu; 63.2. stávající rádiové zařízení a rádiové směrové spoje; 63.3. stávající radiokomunikační objekty televizních a rozhlasových vysílačů a televizních převáděčů.

Při výstavbě objektů a anténních stožáru veřejných radiokomunikačních sítí, zejména v horských oblastech a chráněných krajinných oblastech vyžadovat koordinaci všech operátorů a povolovat pouze jednu stavbu společnou pro všechny operátory.

Zásobování plynem

Energetika, teplárenství, plynárenství - Plynárenství

Na území Olomouckého kraje respektovat základní koncepci rozvoje zásobování území plynem (plynárenství), kterou tvoří: 65.1. podzemní zásobník plynu v Lobodicích; 65.2. koridory přepravní soustavy, která sestává z VTL plynovodu DN700/PN63 Hrušky – Příbor s významem pro zabezpečení zásobování plynem oblasti střední a severní Moravy a Slezska; 65.3. koridory páteřní distribuční soustavy, která sestává ze sítě dálkových a místních VTL plynovodů a regulačních stanic zabezpečujících zásobování území kraje zemním plynem.

V návrhu koncepce rozvoje plynárenství akceptovat tyto návrhové prvky: 66.1. posílení přepravní soustavy; 66.1.1. plynovod „Moravia – VTL plynovod“ úsek 1 Tvrdonice – Libhošť DN700- 1200; 66.1.2. VTL plynovod Kralice nad Oslavou – Bezměrov; 66.2. doplnění sítě koridorů distribuční soustavy: 66.2.1. VTL plynovod Konice – Březsko; 66.2.2. VTL plynovod Zvole – Zábřeh; 66.2.3. VTL plynovod Žulová – Javorník- Bílá Voda; 66.2.4. zrušen 66.2.5. VTL plynovod DN200 Senice – Unčovice; 66.2.6. přeložka částí VTL plynovodu DN500 Lobodice – Světlá;

Obecná ustanovení pro vymezování a upřesňování ploch a koridorů technické infrastruktury nadmístního významu

Energetika, teplárenství, plynárenství - Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie

Informační a komunikační technologie - Infrastruktura ICT

Veřejná správa a tvorba politik - Kvalifikace ve veřejné správě (znalosti a dovednosti)

Koridor je plocha vymezená ZÚR OK pro umístění vedení technické infrastruktury. V této ploše lze umístit liniové vedení technické infrastruktury v poloze, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci nebo zapracování v územním plánu obce), pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak Využití plochy koridoru nesmí znemožnit umístění liniové stavby technické infastruktury.

Koridorem vymezeným ve výkresu B.6. pro liniová vedení technické infrastruktury se rozumí prostor, který je vymezen svislými plochami (které mohou být i zakřivené). Výchozí hodnota pro odstupy rovin je stanovena 400m. Tato hodnota je na základě limitů využití území modifikována. Ve svých koncových úsecích jsou koridory tvarově upraveny pro vytvoření dostatečného prostoru pro realizaci stavby, popř. řešení návaznosti na další záměry. Koridory jsou graficky zobrazeny ve výkresu B.6. a B.8. Koridor umožňuje směrové odchylky trasy navrhované liniové stavby. Součástí koridoru jsou i stavby nezbytné k zajištění funkceschopnosti liniového vedení (transformační stanice, rozvodny, čerpací stanice, shybky, úpravny, vodojemy, regulační stanice, apod.) pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba. Podmínky pro upřesnění koridoru v územním plánu a možnosti situování souvisejících staveb se stavbou hlavní i mimo koridor stanoví odst. 92.1.

Změnu průběhu koridoru a jeho případné zvětšení, lze provést pouze na základě vydané aktualizace ZÚR OK. Zmenšení stanovené šířky koridoru (chápe se zmenšení šířky uvedené v odst. 68. se připouští v rámci zpracování územního plánu, nebo jeho změny.

Návrh prvků územního systému ekologické stability krajiny

Životní prostředí - Adaptace na změnu klimatu, Ochrana a sanace půdy, Regenerace znečištěných oblastí

Plochy vymezené pro biocentra a biokoridory v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat jeho změny směrem k cílovému stavu . Realizaci cílového stavu vymezených prvků ÚSES je nutné zajistit i v lesních porostech, a to prostřednictvím lesních hospodářských plánů.

Pro ochrannou zónu NRBK, která tvoří 2 km široký pruh z každé strany vymezené osy NRBK, realizovat nahuštění sítě lokálních prvků ÚSES stejného charakteru (stejných cílových ekosystémů), jako osa NRBK.

Pro zapracování nadregionálních biocenter (dále v textu NRBC) respektovat jejich vymezení s ohledem na rozdílná měřítka a potřebu detailního upřesnění podle charakteru – cílových ekosystémů (viz tabulky biocenter a biokoridorů).

Pro zapracování os nadregionálních biokoridorů do ÚP (a dalších dokumentů) respektovat vymezenou trasu, charakter a stanovené podmínky: 71.2.1. pro vodní osy NRBK určuje minimální vymezení břehová čára; 71.2.2. pro nivní osy NRBK určuje vymezení nezastavěný prostor nivy na jednom či na obou březích; 71.2.3. pro lesní osy NRBK určuje minimální vymezení 40 m šířky a upřesnění podle cest, dělení lesa, parcel.

Pro zapracování regionálních biocenter (dále v textu RBC) do ÚP (a dalších dokumentů) respektovat jejich charakter (cílové ekosystémy) a stabilizační funkci v krajině. Vymezení upřesnit podle charakteru biotopu, podél cest, hranic lesa, parcel apod. při zachování celkové rozlohy.

přechodně nelze do vymezených, ale v současnosti ještě nefunkčních, nebo jen částečně funkčních prvků ÚSES umísťovat v územních plánech funkce, které by znemožnily, nebo omezily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu.

přerušení regionálních biokoridorů, jejich charakteru a funkce není přípustné. Pro částečné a přípustné přerušení RBK se stanovují tyto zásady: 71.12.1. vodní biokoridory – nelze přerušit; 71.12.2. mokřadní biokoridory – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m; 71.12.3. luční nivní biokoridory v 1. až 4. vegetačním stupni – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m; 71.12.4. luční biokoridory v 5. až 9. vegetačním stupni – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m; 71.12.5. stepní biokoridory – přerušení stavební plochou max. 100 m, ornou půdou max. 150 m, ostatními kulturami max. 200 m; 71.12.6. lesní biokoridory – přerušení bezlesím max. 150 m;

Při vymezování a upřesňování vymezení všech prvků ÚSES respektovat stanovené DP, CHLÚ, výhradní a významná ložiska nevyhrazeného nerostu do doby jejich využití (např. dočasným stanovením prvku ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace), čímž se vzájemně nevylučuje ani vymezení biocenter a biokoridorů v rámci dobývacích prostorů a ložisek se schváleným územním rozhodnutím, CHLÚ, ploch evidovaných ložisek nevyhrazeného nerostu. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu při kvalifikovaném zpracování Plánu otvírky a přípravy dobývání, Plánu využívání a Plánu rekultivace území po ukončení těžby. Případy posuzovat individuálně vždy tak, aby nebyl narušen princip udržitelného rozvoje území a přitom nepovažovat ochranu přírody a krajiny za nadřazenou všem ostatním zákonům. Při řešení překryvů ochrany nerostných surovin s prvky ÚSES

Při využití území a jeho změnách respektovat vymezení, charakter a funkci jednotlivých skladebných prvků ÚSES: 72.1. nadregionální biocentra; 72.2. nadregionální biokoridory (osy); 72.3. regionální biocentra; 72.4. regionální biokoridory; tak, jak jsou graficky znázorněné ve výkresu B. 7. Územní systém ekologické stability nadmístního významu 1 : 100 000. Skladebné prvky ÚSES jsou ve svém průběhu závazné pouze v rozsahu řešeného území (území Olomouckého kraje). Přesahy do území sousedních krajů budou koordinovány a upřesňovány s příslušnými kraji.

Při zapracování regionálních biokoridorů (RBK) do ÚP a dalších dokumentů je nutné na RBK vkládat lokální biocentra stejného charakteru (stejných cílových ekosystémů) ve vzdálenostech max. 800 m.

Při zapracování regionálních biokoridorů (RBK) do ÚP a dalších dokumentů je nutné řešit konkrétní šířku individuálně, optimalizovat vymezení RBK podle možností daného prostoru a potřeby ochrany přírody, minimální šířku volit pouze ve výjimečných případech. Trasu upřesňovat podle cest, dělení lesa, podle parcel a vodních toků. Minimální šířky jsou: 71.5.1. u lesního biokoridoru 40 m; 71.5.2. u mokřadního biokoridoru 40 m; 71.5.3. u lučního biokoridoru 50 m; 71.5.4. u biokoridoru charakteru stepních nad 20 m;

V místech křížení biokoridorů s komunikacemi respektovat následující zásady podle charakteru prvků: 71.6.1. vodní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění; 71.6.2. nivní biokoridory – posuzovat individuálně, nejvhodnější řešení je přemostění; 71.6.3. lesní biokoridory – posuzovat individuálně, možné přerušení – viz odst. 71.12.;

Všechny zásahy do vymezených ploch prvků ÚSES lze provádět pouze na základě ekologického vyhodnocení (hodnocení z hlediska stabilizační funkce skladebného prvku ÚSES či hodnocení vlivu záměru na rostliny a živočichy – biologické hodnocení, případně i jiné ekolog. hodnocení) po projednání s příslušným orgánem ochrany přírody. Přípustné je umisťování informačních tabulí a křížení s cyklostezkami a inženýrskými sítěmi v případě, že tyto lineární prvky pouze křižují (přetínají), plošný pak protínají v užším směru, nikoliv že prvkem ÚSES podélně procházejí. Při křížení biokoridorů především s vyššími třídami komunikací upřednostňovat přemostění, převedení nad úrovní terénu. MVE na regionálních i nadregionálních koridorech ÚSES budou řešeny jako výjimečně přípustné.

Zasahování biocenter a biokoridorů do retenčního prostoru suchých nádrží se připouští za předpokladu individuálního posouzení a respektování charakteru a cílového stavu prvků ÚSES i jeho vazeb a postavení vůči okolním prvkům.

Rekreace a cestovní ruch

Cestovní ruch - Infrastruktura cestovního ruchu

na ostatním území Olomouckého kraje mimo oblast Jeseníků s dosud nižší koncentrací ubytovacích kapacit a méně rozvinutou infrastrukturou cestovního ruchu se navrhují tyto RKC: 73.3.1. RKC Plumlovsko, zahrnující správní území města Plumlov, správní území obcí Krumsín, Mostkovice, Ohrozim, Seloutky a západní část správního území města Prostějova (část k. ú. Krasice, Čechovice a Domamyslice); 73.3.2. RKC Konicko, zahrnující správní území obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Konice, Budětsko, Buková, Čechy pod Kosířem, Hluchov, Konice, Kostelec na Hané, Laškov, Lipová, Malé Hradisko, Náměšť na Hané, Ochoz, Olbramice, Pěnčín, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Zdětín; 73.3.3. RKC Bouzovsko, zahrnující správní území obcí Bílá Lhota, Bohuslavice, Bouzov, Březsko, Dzbel, Hačky, Haňovice, Hvozd, Jesenec, Kladky, Litovel, Loučka, Ludmírov, Luká, Měrotín, Mladeč, Pavlov, Polomí, Rakůvka,Slavětín, Vilémov; 73.3.4. RKC Olomoucko – východ, zahrnující správní

Pro rekreaci a cestovní ruch se v územích s vysokým potenciálem rekreačního využití vymezují rekreační krajinné celky (dále RKC). Území RKC jsou vhodná pro pobytovou rekreaci, v nichž je preferován rozvoj infrastruktury cestovního ruchu před výrobou a ochrana krajinných a přírodních hodnot. Na území RKC se významně koncentrují rekreační aktivity nejrůznějších forem a z hlediska ubytovacích kapacit převážně kapacity hromadné rekreace. Z pohledu kraje jsou uplatňovány aktivity vyznačené ve výkrese č. B. 6. Pro zabezpečení rozvoje rekreace a cestovního ruchu ZÚR OK stanovují tyto zásady:

Při umísťování golfových hřišť se nepřipouští negativní ovlivnění ekosystémů, které mohou být předmětem ochrany zvláště chráněných území (zejména maloplošná zvláště chráněná území, I. a II. zóna chráněných krajinných oblastí, území EVL a PO).

V RKC Plumlovsko (Plumlov), RKC Olomoucko-Jih (Grygov), RKC Loučná nad Desnou (Velké Losiny) a v RKC Jeseník-Lípová (Jeseník) ZÚR OK navrhují umístění významných rozvojových ploch pro sport a rekreaci nadmístního významu. Situování a velikost ploch upřesní územní plány dotčených obcí.

ve vymezených RKC se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území způsobené nekoordinovaným nárůstem nejrůznějších rekreačních aktivit, zejména individuální rekreace, který narušuje vyvážené vztahy mezi ochranou životního prostředí, zabezpečením hospodářského rozvoje a soudržností společenství obyvatel v území. Řešení střetů mezi jednotlivými zájmy vedoucími k ochraně pouze dílčích částí udržitelného rozvoje vyžaduje úzkou koordinační činnost v území, která svým významem přesahuje území obcí obsažených ve vymezených RKC. Pro řešení problémů se stanovují tyto zásady: 73.2.1. Ve vymezených RKC bude přírůstek kapacit individuální rekreace realizován pouze výjimečně, preferovat zejména přeměnu původních venkovských objektů na rekreační chalupy; 73.2.2. Vzhledem k tomu, že řada území vyčleněná pro různé formy rekreace vykazuje znaky nedostatečné vybavenosti v oblasti veřejné infrastruktury, koncentrovat tyto aktivity do pólů rozvoje cestovního ruchu. Za póly rozvoje cestovního

vymezují se rekreační krajinné celky v oblasti Jeseníků: 73.1.1. RKC Zlaté Hory, vymezený na území města Zlaté Hory (k. ú. Dolní Údolí, Horní Údolí, Ondřejovice v Jeseníkách, Rejvíz, Zlaté Hory v Jeseníkách); 73.1.2. RKC Jeseník – Lipová, vymezený na území města Jeseník (k. ú. Jeseník, Seč u Jeseníka a Bukovice u Jeseníka) a obce Lipová – Lázně (k. ú. Horní Lipová, Dolní Lipová); 73.1.3. RKC Bělá pod Pradědem, vymezený na území obce Bělá pod Pradědem (k. ú. Adolfovice, Domašov u Jeseníku); 73.1.4. RKC Ramzová, vymezený na území obce Ostružná (k. ú. Ostružná, k. ú. Ramzová, k. ú. Petříkov u Branné) a obce Branná (k. ú. Branná u Šumperku); 73.1.5. RKC Loučná nad Desnou, vymezený na území obce Loučná nad Desnou (k. ú. Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Rejhotice) a obce Velké Losiny (k. ú. Bukovice u Velkých Losin, Maršíkov, Velké Losiny, Žárová); 73.1.6. RKC Sobotín, vymezený na území obce Sobotín (k. ú. Klepáčov, Rudoltice u Sobotína, Sobotín) a obce Vernířovice (k. ú. Vernířovice u

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje

Koncepce ochrany přírodních hodnot

Životní prostředí - Adaptace na změnu klimatu, Ochrana a sanace půdy, Regenerace znečištěných oblastí

co největší míře upřednostňovat intenzifikaci a funkční optimalizaci využití území (nikoliv extenzivní rozvoj zástavby v krajině) optimálním využíváním zejména stávajících areálů a zastavěných ploch.

K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot respektovat vymezená cenná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (kulturní krajinné oblasti.), stanovené v kapitole 5.3. v odstavci 77.

Na území chráněných krajinných oblastí upřesňují možnosti provádění změn v území plány péče CHKO a zonace CHKO.

Nepřipustit návrh nových ploch pro výstavbu zařízení pro odstraňování nebezpečných odpadů v CHKO, CHOPAV a v území tzv. Ramzovského nasunutí.

novými zásahy v krajině průchodnost migračních koridorů vymezených ve výkresu B.7. K zajištění funkčnosti migračních koridorů se stanovuji tyto zásady: 74.11.1. nezužovat šířku migračního koridoru výstavbou (rozšiřováním zastavěného území), která by mohla ovlivnit funkci migračního koridoru (včetně oplocování pozemků, umísťování zařízení s vysokou hlukovou, nebo světelnou zátěží); 74.11.2. zvýšenou pozornost věnovat zejména křížení liniových dopravních staveb s migračními koridory. Pokud se nelze významnými liniovými stavbami (zejména čtyřproudé silnice se středním dělícím pásem s oplocením, oplocené železniční koridory, VRT apod.) vyhnout křížení s migračními koridory, pak je potřebné zajistit prostupnost migračního koridoru pomocí migračních objektů (podchody nebo nadchody), které budou navazovat na migrační koridory. Mostní objekty na dopravních stavbách v místě křížení koridoru, nebo v navazujícím okolí využitelné pro migraci (přemostění údolí, vodních toků, málo frekventovaných

Podporovat a realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; důraz klást na posilování retenční schopnosti krajiny, zvyšování druhové diverzity a ekologické stability, protierozní ochranu a migrační průchodnost pro živočichy.

Pro maloplošná zvláště chráněná území stanovuje ochranné podmínky zákon a příslušný předpis, jimiž se maloplošné zvláště chráněné území vyhlašuje (zřizuje). Návrhy opatření na zachování nebo zlepšení předmětu ochrany ve zvláště chráněném území jsou obsahem plánu péče pro dané území, který schvaluje příslušný orgán přírody.

Při využití území respektovat vymezení nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability krajiny. Respektovat zásady ochrany jednotlivých prvků ÚSES stanovené v podkapitole A.4.

Při využívání území nepřipustit umísťování staveb a zařízení obnovitelných zdrojů energie (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny, MVE) v chráněných částech přírody, zejména v CHKO, MZCHÚ, přírodních parcích, oblastech NATURA 2000 a nadregionálních a regionálních skladebných prvcích ÚSES, oblastech s ochranou krajinného rázu – přírodních parcích a kulturních krajin oblastí (KKO) vymezených v odstavci 77 kapitoly 5.3. a jen výjimečně na půdách I. a II. tř. ochrany. Na RBK nebo NRBK je přípustné řešit umístění malé vodní elektrárny za podmínky zachování, resp. zlepšení průchodnosti toku pro vodní organismy (vybudováním rybího přechodu, revitalizací odstavných ramen apod.) – tam kde jsou stávající jezy nebo stupně. V chráněných částech přírody a na půdách zvláštní ochrany uvedených v tomto odstavci, s výjimkou maloplošných zvláště chráněných území a nadregionálních a regionálních skladebných prvků ÚSES, lze vymezit plochu pro umístění fotovoltaických

Při řešení změn využití území, při upřesňování tras liniových staveb v rámci vymezených koridorů vždy hledat řešení, která vyloučí, popř. budou minimalizovat vlivy na vyhlášená velkoplošná a maloplošná chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, přírodní parky, registrované významné krajinné prvky a přechodně chráněné plochy. Minimalizovat zásahy do lesních porostů a mimolesní zeleně. Optimální řešení ověřovat v rámci zpracování podrobné dokumentace. Stavby budou v souladu s platnými právními předpisy posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA).

Umisťování výškových staveb jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení související s mobilními sítěmi, které mohou narušit kulturní hodnotu a harmonický ráz krajiny, lze v chráněných částech přírody pouze po důkladném posouzení – na úrovni územního řízení – příslušných orgánů ochrany přírody. Požadovat využití stávajících i navrhovaných stožárů pro tzv. sdílení operátory.

Koncepce ochrany a využití nerostných surovin

Průmysl a stavebnictví - Materiály, Suroviny

Jednotlivá ložiska nerostných surovin, vyskytující se mimo území specifických oblastí s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ozn. ST1-ST6, jsou seskupena dle předpokládaných vlivů těžby do tří skupin objektů. Každá z těchto skupin má stanovené zásady, které definují možnosti využití jednotlivých objektů: 75.1.1. objekt lze využít částečně, nebo podmínečně (za předpokladu splnění vybraných technických a environmentálních podmínek) – zásada č. 1; 75.1.1.1. podmínkami se chápe – zásady využití objektu lze stanovit až na základě : a) upřesnění reálného rozsahu využití objektu, při akceptaci zákonných složek ochrany životního prostředí a ochrany kulturních a přírodních hodnot v území; b) ověření limitů únosnosti území dotčeného využitím objektu (skupiny objektů); 75.1.2. objekt lze využít v plném rozsahu (objekt je s vyřešenými střety zájmů, popř. bez střetů zájmů, popř. s řešitelnými střety) – zásada č. 2; 75.1.3. objekt nelze využít komplexně

Pro ložiska nerostných surovin, která se vyskytují ve specifických oblastech s vysokou koncentrací prováděné a připravované (očekávané) těžby nerostných surovin ozn. ST1-ST6 (výkres B.6.) se stanovují zásady uvedené v odst. 15.1.

pro ochranu a využití ložisek nerostných surovin dle odst. 75.1. a 75.4. jsou graficky vymezeny ve výkresu B.6. Plochy a koridory nadmístního významu 1 : 100 000.

Zrušen

Koncepce ochrany kulturních a civilizačních hodnot

Kultura - Kulturní dědictví, Kulturní památky a umění

K zajištění ochrany a zachování kulturního dědictví, krajinného rázu a přírodních hodnot se vymezují tato cenná kulturně historicky významná území jako oblasti s přírodně krajinářskými úpravami, s vysokým krajinným, památkovým a přírodním potenciálem (dále v textu kulturní krajinné oblasti): 77.1. kulturní krajinná oblast Moravská brána (okres Přerov), která je vymezena v rámci správních území obcí Dolní Újezd, Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Jezernice, Milenov, Klokočí, Hrabůvka, Hranice, Černotín, Ústí, Teplice nad Bečvou, Černotín, Paršovice, Týn nad Bečvou, Lhota, Hlinsko, části Libavé (ozn. KKO1); 77.2. kulturní krajinná oblast Čechy pod Kosířem (okres Olomouc) – Mánesův kraj, která je vymezena na území správních území sídel Čechy pod Kosířem, Stařechovice, Slatinky, Drahanovice, Čelechovice na Hané (ozn. KKO2); 77.3. kulturní krajinná oblast Nové Zámky (okres Olomouc), která je vymezena v rámci správních území obcí Bílá Lhota, Mladeč, Červenka (ozn. KKO3); 77.4. kulturní krajinná

Respektovat zásady ochrany kulturních památek a podmínky ochrany památkově chráněných území (památkové rezervace, památkové zóny, památková ochranná pásma, území s archeologickými nálezy);

Ve výše vyjmenovaných krajinných oblastech jako cenných částech území lze provádět změny v území při respektování těchto zásad: 78.1. je nepřípustné provádět výrazné změny druhu pozemku (vyšší procento zornění, velkoplošné kácení porostů, změny v rozsahu vodních ploch a vodních toků, v jejichž důsledku dojde ke snížení hodnoty krajinného rázu, resp. změně prostorové kulisy); 78.2. respektovat prostorové uspořádání krajiny a sídel, zachovat stávající panoramatické pohledy, respektovat charakter a měřítko zástavby; nesmí být zásadním způsobem narušen historický půdorys sídel (prováděním velkoplošných přestaveb a demolic); 78.3. je nepřípustné: 78.3.1. umísťovat stavby a zařízení obnovitelných zdrojů energie uplatňujících se v krajině (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny na samostatných stavebních konstrukcích); 78.3.2. výškové stavby jako věže a stožáry pro GSM radiotelefonní sítě, základnové stanice (BTS), antény, vysílače, přijímače a zařízení

Vymezení cílových charakteristik krajiny

Respektuje se rozčlenění řešeného území Olomouckého kraje na tyto krajinné celky (grafické znázornění rozčlenění viz výkres B.11. Výkres oblastí se shodným krajinným typem 1 : 200 000)

Hanušovické údolí

Haná

Javornické úpatí = Nisské Slezsko (na severu Sudetské předhoří)

Jesenické údolí

Kladská kotlina

Konické údolí

Mohelnická brázda

Moravská Brána

skupina Drahanských vrchů

skupina Jesenicko-Oderských vrchů

skupina Jesenického masivu

skupina Třebovských kuest

skupina Valašské Podbeskydí

Šumperské údolí

u jednotlivých krajinných matric (typů uspořádání krajiny) chránit a podporovat rozvoj jejich rozhodujících atributů

Kultura - Kulturní dědictví

Životní prostředí - Ochrana a sanace půdy

v krajinném celku H. udržet typické sídelní struktury dlouhých spádnicových řetězových vsí v rovinách a úbočích, obklopených otevřenou zemědělskou krajinou (lesozemědělský a zemědělský typ krajiny) s dominantní zemědělskou funkcí, v úpatí výrazně přecházejících v krajinu lesozemědělskou. Rozvíjet fenomén menších krajinných singularit (vytěžené a často zatopené lomy a doly, úzké potoční nivy apod.);

v krajinném celku J. (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny) směrem do kopců se připouští rozvíjet rozvolněnou (nikoliv však rozptýlenou) sídelní strukturu a podporovat lesozemědělský, spádnicový typ krajinné struktury s výraznějším zastoupením pastevectví;

v krajinném celku M. – horské, až vysokohorské, převážně lesní krajiny přibližovat co nejvíce ke krajinám přírodním, s marginálním podílem zemědělství (pastevectví) a s rozvojem rekreačních funkcí, směřovaných ovšem do úpatních a úbočních poloh, mimo hřebeny hor. Problém rekreačních středisek a jejich zařízení řešit koordinovaně tak, aby počet center byl co nejmenší a zbytek území byl využíván pro měkké formy rekreace. Větší rozvoj trvalého osídlení není žádoucí.

v krajinných celcích A., C. a I. udržet charakter otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny), v nivách podporovat především typ lesozemědělské a lesní krajiny a navíc dbát na omezení výstavby pouze na jejich břehy. Osídlení včetně urbanizace rozvíjet především na březích niv (řetězové urbanizační koridory);

v krajinných celcích B., F., K., L. a N. udržovat lesopolní krajiny (lesozemědělský typ) s mozaikovitou strukturou ploch, osídlení rozvíjet především v mělkých údolích či jejich zakončeních, v typické návesní formě. V mělkých údolích přednostně podporovat vznik malých vodních nádrží. Typické akcenty zaříznutých údolí chránit před rozšiřováním sídel a vyhýbat se jim s kapacitní dopravní infrastrukturou;

v krajinných celcích D., E. a G., tvořených hlubokými podhorskými údolími s lesopolní až lesní krajinou, podporovat rozvoj zástavby v úpatních polohách dna údolí (nikoliv úzkých a povodňově nebezpečných niv), zástavba může vystupovat i do mírnějších úbočí (nikdy však ne do horní třetiny svahu). Z prvovýroby podporovat zejména živočišnou výrobu;

U ohraničení, stejně jako u následujících os, chránit a rozvíjet jejich charakteristiky a usilovat o uchování jejich struktury v dálkových pohledech.

Životní prostředí - Ochrana a sanace půdy

převýšené vnější svahy Hrubého Jeseníku.

čelní svahy Oderských vrchů, Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor a Maleníku;

U krajinných os věnovat pozornost

Životní prostředí - Ochrana a sanace půdy

břehům (jejich okrajům) širokých niv Moravy, Bečvy, Hané, Romže, Blaty, Oskavy a Kladské Nisy, které vždy byly a jsou rozhodujícími osami rozvoje osídlení v nížinách a řetěz obcí na těchto liniích jevil a jeví jasné tendence spojování do řetězců. Rozvojový fenomén sídel, oddělující nivu řek (která by nikdy neměla být zastavována) na jedné straně, od okolní ploché zemědělské krajiny na straně druhé, by měl být obecně dodržován;

vodním tokům Morava, Romže, Třebůvka, Moravská Sázava, Březná, Branná, Desná, Oskava, Oslava, Pasecký potok, Sitka, Trusovický potok, Bystřice, Ludina, Odra, Vidnávka, Bělá a Rusava v údolích, které vždy byly osami přírodními a zásadním způsobem ovlivňovaly orientaci krajinných struktur v okolí (členění pozemků i jejich bloků kolmo na tok). „Žebříčkové“ uspořádáni ploch a objektů okolo nich by proto mělo být obecně preferováno. Specifický přístup vyžadují vodní toky v úzkých, zaříznutých údolích, kde se osídlení (až na samoty mlýnů) nikdy nevyskytovalo a jeho rozvoj je i dnes přírodně limitován. Podporovat využití zejména v oblasti turistické, bez stavebního rozšiřování.

U krajinných pólů věnovat pozornost

Životní prostředí - Ochrana a sanace půdy

antropogenním krajinným útvarům Vitošovský kamenolom a Tovačovská těžební jezera.

dominantním, převýšeným vrchům Velký Kosíř, Svatý Kopeček, Boží Hora u Žulové, Hostýn, Kelčský Javorník, Orlík, Praděd, Keprník, Šerák, Smrk, Králický Sněžník, Uhlířský vrch a Velký Roudný, které jsou jako krajinné dominanty klíčovými znaky převážné většiny krajin v Olomouckém kraji. Usilovat o uchování jejich struktury v dálkových pohledech

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

Práva k pozemkům a stavbám lze v souladu s § 170 zákona č.183/2006 Sb. odejmout nebo omezit k těmto veřejně prospěšným stavbám

Doprava - Letecká doprava, Silniční doprava, Vodní doprava, Železniční doprava

Energetika, teplárenství, plynárenství - Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie, Plynárenství

Životní prostředí - Biodiverzita, Omezování hluku a vibrací, Světelné znečištění

Doprava: D1 – R35 Mohelnice – hranice OLK, výstavba nového tahu (Maletín, Krchleby na Moravě, Mohelnice) D2 – I/11 Bukovice – Postřelmov, přeložka (Písařov, Jakubovice, Bušín, Olšany, Bohutín, Chromeč, Vyšehoří, Postřelmůvek, Postřelmov) D3 – D35 mimoúrovňová křižovatka Mohelnice – sever,dálnice D35 x sil. I/44(Mohelnice) D4 – I/44 Mohelnice – Rájec, výstavba nového tahu (Mohelnice, Lukavice na Moravě, Zvole u Zábřehu, Rájec u Zábřehu) D5 – I/44 Loučná nad Desnou, lokalita Kouty nad Desnou, výstavba nového tahu (Loučná nad Desnou) – sil. I/44 výstavba nového tahu Loučná nad Desnou – Postřelmov (Sudkov, Dolní Studénky, Šumperk, Nový Malín, Vikýřovice, Petrov nad Desnou, Velké Losiny) D6 – I/44 Bělá pod Pradědem – Jeseník, výstavba nového tahu včetně tunelu v Jeseníku a napojení II/450 (Bělá p. P., Jeseník) D7 – I/44 Česká Ves – Hradec – Nová Ves, výstavba nového tahu (Česká Ves, Písečná, Hradec – Nová Ves) D10 – II/446 Libina, přeložka (Libina) D14 – R35 homogenizace na normový profil

Energetika: E2 – Vedení 400 kV č. 456 Nošovice – Prosenice, přestavba stávajícího vedení na dvojité(Prosenice, Osek nad Bečvou, Sušice, Oldřichov, Pavlovice u Přerova, Šišma, Kladníky, Oprostovice, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Paršovice, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Rakov, Byškovice, Malhotice, Všechovice, Rouské, Hlinsko) E3 – Transformační stanice 110/22 kV Slavonín (Olomouc) E4 – Transformační stanice 110/22 kV Hněvotín včetně napájecího vedení 110 kV (Velký Týnec, Olomouc) E6 – Rozšíření rozvodny 110 kV Hranice o 2 – 4 pole (Hranice) E7 – Rozšíření rozvodny 110 kV – Česká Ves (Česká Ves) E8 – Vedení 110kV Šternberk – Moravský Beroun (Babice, Šternberk, Lipina, Horní Loděnice, Moravský Beroun) E9 – Vedení 110 kV Moravský Beroun – Břidličná (Moravský Beroun) E10 – VTL plynovod DN500 Zvole – Zábřeh (Zvole, Rájec, Zábřeh) E13 – VTL plynovod DN200 Senice – Unčovice (Senice na Hané, Dubčany, Náklo, Litovel) E14 – VVTL plynovod DN700 Hrušky – Příbor (Kojetín, Vlkoš, Píkovice,

ke snižování ohrožení území povodněmi VO3 Severní obtokové koryto Litovle (Litovel, Červenka) V8 Západní a severní ohrazování Litovle (Litovel, Mladeč, Červenka) V11 Stavba propojovacího odtokového kanálu vodních toků Hloučela a Romže (Smržice, Prostějov, Držovice) V15 Stavba suché nádrže – Velké Losiny (Velké Losiny) V17 Stavba suché nádrže – Filipová (Velké Losiny, Loučná n. Desnou) V18 Stavba suché nádrže – Sobotín (Sobotín, Velké Losiny) V19 Stavba suché nádrže – Domaželice (Domaželice, Hradčany, Nahošovice) V20 Stavba suché nádrže – Staré Město (Staré Město) V21 Stavba suché nádrže – Červený Potok (Malá Morava) V22 Stavba suché nádrže – Březenský Dvůr (Březná) (Štíty) V23 Stavba suché nádrže – Křemačov (Mohelnice, Mírov) V24 Stavba suché nádrže – Police (Police, Úsov) V25 Stavba suché nádrže – Splav (Branná, Ostružná) V26 Stavba suché nádrže – Dolní Libina (Libina, Šumvald) V27 Stavba suché nádrže – Skalička (Teplice) (Špičky, Milotice nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou, Skalička,

Vodní hospodářství: V1 – Napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko (Zvole, Hrabová, Lukavice, Bohuslavice, Dubicko, Leština, Rájec) V2 – Propojení úpravny vody Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel (Dubicko, Třeština, Stavenice, Mohelnice, Moravičany, Úsov, Medlov, Uničov, Červenka, Litovel) V3 – Připojení Plumlovska na skupinový vodovod Prostějov (Ohrozim, Plumlov, Krumsín) V4 – Připojení skupinového vodovodu Prostějov na skupinový vodovod Olomouc (Smržice, Čelechovice na Hané, Olšany u Prostějova, Lutín, Hněvotín, Olomouc) V5 – Připojení skupinového vodovodu Dub nad Moravou na skupinový vodovod Olomouc (Charváty, Blatec, Kožušany -Tážaly, Olomouc) V10 Propojení vodovodních řadů Bělkovice – Lašťany-Dolany (Bělkovice – Lašťany-Dolany) V12 zásobování pitnou vodou Potštátska (Radíkov, Hrabůvka, Hranice, Milenov) V13 zásobování pitnou vodou Potštátska (Potštát, Partutovice, Olšovec, Hranice) V14 zásobování pitnou vodou Potštátska (Střítež nad

Za součást vymezených koridorů veřejně prospěšných staveb považovat

napojení komunikační sítě nižšího řádu (upřesnění polohy a tvar křižovatek bude předmětem návrhu ÚP obcí)

plochy nezbytné k zajištění výstavby a k řádnému užíváni stavby pro stanovený účel (včetně doprovodných zařízení nezbytných k provozu liniové stavby jako např. elektrické stanice, čerpací stanice, úpravny vody, regulační stanice, apod. a doprovodných staveb jako např. mosty, opěrné zdi, propustky, tunely, apod.) pokud nejsou vymezeny jako samostatná veřejně prospěšná stavba

při upřesňování ploch a koridorů pro VPS uvedené v odst. 85 v územních plánech, akceptovat zásady stanovené v kap. A.4.1.6 a A.4.2.7. a limity využití území vyplývající z platných legislativních předpisů

ZÚR OK vymezují v souladu s § 170 zákona č.183/2006 Sb. tato veřejně prospěšná opatření, pro která lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro jejich uskutečnění odejmout nebo omezit

Životní prostředí - Adaptace na změnu klimatu, Ochrana a sanace půdy, Omezování hluku a vibrací

Nadregionální biocentra tak, jak jsou vymezena ve výkresu B.8

Nadregionální biokoridory tak jak jsou vymezeny ve výkresu B.8

prospěšná opatření ke snižování ohrožení území povodněmi: vymezení VPO je podmíněno upřesněním věcného rozsahu záboru plochy území pro suché poldry potvrzeného v řešení územního plánu obce nebo v rámci územní studie zabezpečené pořizovatelem ZÚR OK V15 Plocha zátopy suché nádrže Velké Losiny (Velké Losiny) V17 Plocha zátopy suché nádrže Filipová (Velké Losiny, Loučná n. Desnou) V18 Plocha zátopy suché nádrže – Sobotín (Sobotín, Velké Losiny) V19 Plocha zátopy suché nádrže – Domaželice (Domaželice, Hradčany, Nahošovice) V20 Plocha zátopy suché nádrže – Staré Město (Staré Město) V21 Plocha zátopy suché nádrže – Červený Potok (Malá Morava) V22 Plocha zátopy suché nádrže – Březenský Dvůr (Březná) (Štíty) V23 Plocha zátopy suché nádrže – Křemačov (Mohelnice, Mírov) V24 Plocha zátopy suché nádrže – Police (Police, Úsov) V25 Plocha zátopy suché nádrže – Splav (Branná, Ostružná) V26 Plocha zátopy suché nádrže – Dolní Libina (Libina, Šumvald) V27 Plocha zátopy suché nádrže – Skalička (Teplice)

Regionální biocentra tak jak jsou vymezena ve výkresu B.8

Regionální biokoridory tak jak jsou vymezeny ve výkresu B.8

v územních plánech vymezovat na základě upřesňování řešení jako veřejně prospěšná opatření (VPO) ty části ÚSES, které nejsou funkční, při upřesňování prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) v územních plánech, akceptovat zásady stanovené v odst. 71.

Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou graficky zobrazeny ve výkresu B. 8. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu 1:100 000

Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury

Požadavky na koordinaci protipovodňové ochrany území

Životní prostředí - Ochrana a sanace půdy, Omezování hluku a vibrací

Ke snížení negativních vlivů záplav se vždy zabývat i zhodnocením účelnosti zapracování suchých nádrží obsažených v níže uvedené tabulce, do řešení kapitoly ochrany před povodněmi, která je součástí návrhu územního plánu obce, a tuto suchou nádrž pak vymezit jako VPS, resp. VPO: lokalita ORP dotčené obce vodní tok Lesnice (soustava poldrů) Zábřeh Lesnice, Hrabišín, Brníčko, Dlouhomilov, Loučský potok Podhoří Lipník n/B Lipník n/B, VÚ Libavá Jezernice Branná Šumperk Branná Branná Petříkov Jeseník Ostružná Branná Ostružná Jeseník Ostružná Branná Kociánov Šumperk Loučná nad Desnou Tříramenný potok Mírov – varianta rybník Mohelnice Mírov Mírovka Rovněž je nutno respektovat suché nádrže a zohlednit v řešení další protipovodňová opatření obsažená v Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje, v Národních plánech povodí Dunaje a Odry a v Plánech dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčího povodí Dyje a dílčího povodí Horní Odry. Stejně tak postupovat i při provádění pozemkových

navrhovat revitalizační opatření v údolních nivách vodních toků mimo zastavěná území, směřující k posílení retenční schopnosti krajiny, a to především v územích, kde dochází k rozlivu povodňových průtoků. Opatření navrhovat na základě podrobných dokumentací

plochy poldrů (suchých nádrží) upřesnit na základě zpracované podrobné dokumentace;

průběžně aktualizovat vymezení záplavových území včetně jejich aktivních zón (pokud byly vymezeny) a stanovovat podmínky pro zabezpečení jejich funkce, na základě zpracovaných studií odtokových poměrů v povodích vodních toků a návrhů správců toků. Ve stanovených záplavových územích vymezovat zastavitelné plochy a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen výjimečně a ve zvlášť odůvodněných případech. Při řešení vycházet rovněž z Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Odry a Dunaje a Národního plánu povodí Odry a Dunaje

snížení negativních vlivů záplav se navrhuje v územních plánech respektovat zejména tyto návrhy: 89.4.1. zrušen; 89.4.2. protipovodňová opatření v území Litovle (severní obtokové koryto Litovle a zkapacitnění stávajících i původních průtočných profilů v Litovli); 89.4.3. komplex protipovodňových opatření na soutoku Bečvy s Moravou; 89.4.4. protipovodňová opatření v území Olomouce; 89.4.5. záměr propojovacího odtokového kanálu říček Hloučela a Romže, včetně rozlivového území na k. ú. Prostějov a Smržice; 89.4.6. protipovodňová opatření na území obce Kobylá nad Vidnávkou; ozn. lokalita ORP dotčené obce vodní tok V18 Sobotín Šumperk Sobotín, Velké Losiny Merta V19 Domaželice Přerov Lipník n/B Domaželice, Hradčany, Nahošovice Šišemka V25 Splav Šumperk, Jeseník Branná, Ostružná Klepáčovský potok V20 Staré Město Šumperk Staré Město Krupá V21 Červený Potok Šumperk Malá Morava, PK Morava V22 Březenský Dvůr Zábřeh Štíty Březná V23 Křemačov Mohelnice Mohelnice, Mírov Mírovka V24 Police Mohelnice

v podrobnějších územně plánovacích dokumentacích vymezovat plochy a koridory pro soubory staveb a technická a přírodě blízká protipovodňová opatření v území významném pro situování protipovodňových opatření (vymezeném ve výkresech B.4. a B.6.), navržených s využitím územně plánovacích podkladů a dalších oborových studií s cílem umožnění realizace protipovodňových opatření, včetně vytvoření rozšířených inundačních území pro řízené odlehčování povodňových průtoků do území i za stávajícími ochrannými hrázemi, mimo zastavěná území;

v záplavových územích a zejména v území významném pro situování protipovodňových opatření vymezeném ve výkresu B.6., na základě podrobných dokumentací navrhovat ochranná opatření, včetně technických, směřující ke zvýšení ochrany zastavěného a zastavitelného území. Zaměřit se zejména na: 89.3.1. zkapacitnění koryt v zastavěných územích, včetně rekonstrukcí příčných staveb omezujících průtočnou kapacitu vodních toků, výstavbu suchých obtokových koryt; 89.3.2. obnovu a rozšíření systému ochranných hrází k lokální ochraně jednotlivých sídel, nebo lokalit zvláštního veřejného zájmu; 89.3.3. prostory umělé retence především suché nádrže; 89.3.4. přírodě blízká protipovodňová opatření: 89.3.4.1. revitalizaci vodních toků, obnova retenční kapacity koryt a niv – rozlivné plochy; 89.3.4.2. protierozní opatření v povodí vodních toků (záchytné příkopy, průlehy, zasakovací pásy, apod.);

zrušen

zvýšenou pozornost koordinaci protipovodňových opatření – zejména protipovodňových hrází, poldrů a zkapacitnění vodních toků na hranicích obcí a kraje. Nepřipouští se provádění protipovodňových opatření, jejichž realizací by mohlo dojít k zhoršení průtoku povodňové vlny v jiné obci a její ohrožení. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod;

zvýšenou pozornost lokalizaci budoucích vodních nádrží na hranicích obcí a kraje. Koordinaci řešit v součinnosti s dotčenými obcemi a kraji.

Požadavky pro provádění změn v území, pro vymezování ploch s rozdílným způsobem využití a návrh (upřesnění) veřejné infrastruktury

Bydlení - Bytová výstavba, Bytový fond, Dostupné bydlení

Cestovní ruch - Infrastruktura cestovního ruchu

Doprava - Multimodální doprava, Silniční doprava, Vodní doprava, Železniční doprava

Energetika, teplárenství, plynárenství - Elektroenergetika, elektrická energie, rozvod elektrické energie, Plynárenství

Informační a komunikační technologie - Infrastruktura ICT, Vysokorychlostní sítě, Širokopásmové připojení

Kultura - Kulturní dědictví, Kulturní památky a umění

Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelská infrastruktura

Průmysl a stavebnictví - Průmyslové zóny, Těžební průmysl

Sociální služby - Sociální infrastruktura

Výzkum, vývoj, inovace a technologie - Infrastruktura a kapacita pro výzkum a vývoj

Zdravotnictví - Zdravotnická infrastruktura

Životní prostředí - Biodiverzita, Ochrana přírody a krajiny, chráněná území, Zmírňování změny klimatu

akceptaci čerpacích stanic pohonných hmot začleněných do nouzového zásobování ropnými produkty (Zlaté Hory – Krnovská, Javorník – nám. Svobody, Olomouc – Přerovská, Olomouc – Lipenská, Uničov – Litovelská, Olomouc – Hněvotínská, Olomouc – Pražská, Tršice, Lipník n/B. – Hranická, Drahotuše – Hranická, Tovačov – Sadová, Kojetín – Tržní náměstí, Kostelec na Hané, Prostějov – Mostkovice, Prostějov – Brněnská, Ruda nad Moravou, Lipina, Šumperk – Jesenická);

do návrhů změn v území zohlednit podmínky zařazení obcí v rozvojových oblastech, rozvojových osách a specifických oblastech;

koordinaci průchodu prvků ÚSES (nadmístního i lokálního významu) na hranicích obcí a kraje;

křížení regionálních a nadregionálních biokoridorů s komunikacemi vyšších kategorií, řešit dle zásady stanovené v odstavci 71.6.;

nepodporovat vznik „satelitních“ městeček mimo zastavěná území sídel a již založenou sídelní strukturu;

podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury s efektivní dělbou funkcí v území. Ekonomické aktivity koncentrovat zejména do vymezených rozvojových a specifických oblastí za podmínek stanovených v kapitole A.2.;

při návrhu ploch pro novou bytovou výstavbu zohlednit možnosti optimálního využití území (zejména s ohledem na nároky na vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře);

respektování nemovitosti ve vlastnictví Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje a nemovitosti, ke kterým má příslušnost hospodaření MV ČR;

rozvoj obcí a sídel komplexně posuzovat jak s ohledem na politicky formulované záměry rozvoje, tak i na ostatní předpoklady rozvoje, limitované zejména podmínkami životního prostředí;

rozvojové oblasti řešit jako území s preferovanou koncentrací antropogenních aktivit vytvářející hodnotové póly sídelního a ekonomického rozvoje území;

sledování zpracování územních studii řešících nadmístní problémy v území. Vyhodnocovat dopady řešení v území a aplikovat dohodnuté záměry do územních plánů;

splnění zásad stanovených v odstavci 73. pro zabezpečení rozvoje rekreace a cestovního ruchu s těmito podmínkami: 92.9.1. rozvoj lůžkových kapacit ve vymezených rekreačních krajinných celcích realizovat zejména v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních; 92.9.2. zrušen 92.9.3. v rámci ubytovacích zařízení hromadné rekreace se doporučuje orientovat především na území CHKO, vyjma města Jeseník, na výstavbu celoročních zařízení typu penzionů (do 50 lůžek), mimo území CHKO zařízení střední velikostí (50 – 100 lůžek), která by soustředila kromě ubytování i další základní, vyšší i specifickou vybavenost, a to v rozsahu a struktuře odpovídající významu a obslužné funkci jednotlivých středisek. Významnou pozici a podporu v oblasti CR by mělo získat ubytování v soukromí (soukromé byty, prázdninové byty, penziony). Veškerou rekreační činnost na území Jeseníků koordinovat se zájmy ochrany přírody; 92.9.4. při zpracování územních plánů na území RKC zohlednit a v řešení upřesnit

stabilizovat osídlení periferních a venkovských oblastí s cílem zvyšovat jejich obytnou atraktivitu a rozvíjet perspektivní funkce (např. rekreaci). Pozornost věnovat zejména prevenci vzniku sociálně vyloučených lokalit;

upřesnění koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu vymezených v ZÚR je přípustné za těchto podmínek: 92.1.1. upřesnění vymezení koridoru, popř. směrovou úpravu vlastní trasy v rámci koridoru vymezeného v ZÚR, lze provést: 92.1.1.1. pokud budou minimalizovány zásahy do jiných prvků chráněných dle platných právních předpisů (související s ochranou přírody, nerostného bohatství, hygieny prostředí, ochranou kulturních a přírodních hodnot apod.); 92.1.1.2. pokud budou minimalizovány střety se zájmy na ochraně nerostných surovin. Za tím účelem přednostně vymezovat plochy a koridory tak, aby nezasahovaly zejména do dobývacích prostorů, CHLÚ a ploch výhradních ložisek nerostných surovin; 92.1.1.3. pokud nebudou negativně ovlivněny sousední obce; 92.1.1.4. pokud nedojde ke zhoršení možnosti napojení území na měněnou liniovou stavbu; 92.1.1.5. pokud změnou nedojde ke zhoršení možnosti napojení ostatní sítě na měněnou liniovou stavbu technické infastruktury; 92.1.1.6. pokud nedojde k

upřesnění vymezení rozvojových oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území na základě provedené analýzy podmínek území. Upřesnění provést v rámci zpracování územně analytických podkladů obcí – spádových obvodů ORP, přitom respektovat požadavek srostlosti rozvojových území, územní a funkční návaznosti a pozornost věnovat zejména území s přednostním umístěním aktivit mezinárodního, republikového, nebo nadmístního významu vymezenému ve výkresu B.1. (v závislosti na významu rozvojové oblasti, nebo osy);

v řešení ÚP akceptovat perspektivní vojenské posádky, stávající objekty a zařízení důležité pro obranu státu včetně souvisejících zájmových území a ochranných pásem: 92.7.1. letiště: 92.7.1.1. letiště Prostějov 92.7.1.2. letiště Přerov 92.7.2. objekty důležité pro obranu státu na území ORP: 92.7.2.1. Olomouc (k.ú.: Štěpánov u Olomouce, Hejčín, Nová Ulice, Olomouc- město, Chválkovice, Mrsklesy na Moravě I, Kozlov u Velkého Újezdu, Přáslavice u Olomouce, Daskabát) 92.7.2.2. Prostějov (k.ú.: Prostějov, Bedihošť, Hamry) 92.7.2.3. Šternberk (k.ú.: Město Libavá, Jívová l) 92.7.2.4. Uničov (k.ú. Újezd u Uničova) 92.7.2.5. Jeseník (k.ú. Petříkov u Branné) 92.7.2.6. Hranice (k.ú. Hranice, Drahotuše, Potštát) 92.7.2.7. Lipník nad Bečvou (k.ú. Lipník nad Bečvou) 92.7.3. vojenské újezdy 92.7.3.1. Vojenský újezd Libavá 92.7.3.2. Vojenský újezd Březina (zájmové území)

zachovat ráz urbanistické struktury území se specifickými hodnotami, jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Jejich ochrana by měla být vždy vyvážena se sociálně ekonomickým využitím území;

zachování kulturních a přírodních hodnot a ochraně krajinného rázu, s akceptací těchto požadavků: 92.8.1. fotovoltaickou elektrárnu lze umístit v území po splnění těchto podmínek: 92.8.1.1. bude vymezena v novém ÚP popř. změně ÚP jako plocha výrobní nebo specifická, určená výlučně pro stavbu fotovoltaické elektrárny; 92.8.1.2. v rámci zpracování podrobné dokumentace budou posouzeny vlivy na krajinný ráz; 92.8.1.3. výstavbu v přírodních plochách4 , přírodních parcích a KKO lze výjimečně povolit pouze za podmínky vyloučení negativního vlivu záměru na lokality soustavy NATURA 2000 a kladného stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody a dalších dotčených orgánů státní správy; 92.8.2. pro umístění větrných elektráren: 92.8.2.1. respektovat zásady stanovené v odst. 74.7. a 74.11.1.; 92.8.3. zajištění ochrany kulturních a civilizačních hodnot území s akceptací těchto zásad: 92.8.3.1. zohlednit synergii v působení vizuálních vjemů mezi KKO a historickými jádry navazujících sídel; 92.8.3.2.

zamezovat nežádoucímu srůstání sídel;

zejména v rekreačních oblastech komplexně hodnotit rozvoj druhého bydlení;

změny v území provádět s ohledem na hospodárné využití zastavěného území, zejména existujících proluk v zástavbě a ploch nevyužitých;

zájmů ochrany obyvatel: 92.10.1. zóny havarijního plánování v Olomouci – Řepčíně (TOMES, s.r.o.) a v obci Horka n/M (KRALUPOL, a.s.); 92.10.2. věnovat dostatečnou pozornost zajištění bezpečnosti života obyvatel, zapracovat požadavky na ochranu kritické infrastruktury a na zajištění správné funkčnosti integrovaného záchranného systému – vazba na rozvoj a modernizaci prvků bezpečnosti území;

zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vycházet z PRVKOK; požadavky obcí a subjektů nesouhlasných s PRVKOK předložit MZe k vydání příslušného stanoviska;

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověřit změny jejich využití územní studii :

Doprava - Silniční doprava, Železniční doprava

Životní prostředí - Omezování hluku a vibrací

koordinace přeložky sil. I/44 a soustavy dvou poldrů Velké Losiny a Filipová. Předmětem prověření je vzájemná koordinace průběhu návrhu přeložky silnice I/44 ve vztahu k lokalizaci obou poldrů a upřesnění vymezení nezbytných ploch a koridoru;

plochy územních rezerv pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Předmětem prověření je upřesnění rozsahu vyvolaných změn v území dotčených vymezením LAPV – přeložky silnic, železniční dráhy, technické infrastruktury a dopady na zastavěná a zastavitelná území obcí, včetně koordinace souvisejících záměrů ZÚR, vyhodnocení dopadů na přírodní a ostatní civilizační hodnoty, jako podklad pro aktualizaci ZÚR OK;

prodloužení železnice z Koutů nad Desnou do Jeseníku

Toto interaktivní schéma znázorňuje formální vztahy hlavního dokumentu k dalším navazujícím nebo souvisejícím strategickým materiálům. Kliknutím na barevné prvky ve schématu zobrazíte další navazující dokumenty.

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019)

Legenda Hlavní dokument Související vazba Navazující vazba Implementační vazba

Databáze strategií

Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, aktualizace č. 2a (2019)

Archiv

Odkazy

Kontakt