Filtry
Odpovědná organizace / Území
Typ dokumentu
Platnost
Témata
Vyhledávání
Řazení:
1188 strategických dokumentů
Řazení:
Program rozvoje Jihočeského kraje je základním střednědobým dokumentem regionálního rozvoje na úrovni vyššího samosprávného celku, jehož hlavním účelem je definování strategické rozvojové vize a globálního cíle Jihočeského kraje pro období let 2014-2020. První oddíl dokumentu je analytická část, jež je složena ze socioekonomického profilu a SWOT analýzy Jihočeského kraje. Na základě této analytické části je pak v druhém oddílu dokumentu definována rozvojová vize, resp. globální cíl, který bude naplňován prostřednictvím pěti dílčích cílů na úrovni prioritních os, jež jsou dále rozpracovány do opatření a následně do konkrétních aktivit a záměrů, kterými budou dílčí cíle naplňovány.
Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Dokument Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití.
Hlavním důvodem pořízení této aktualizace byla zejména nutnost reagovat na nové skutečnosti jak v rámci územně plánovací činnosti krajů, tak v rámci činností ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, a to i s ohledem na fakt, že od poslední řádné aktualizace v roce 2015 uběhlo více než 6 let.
Mandát pro pořízení Aktualizace č. 4 dala Ministerstvu pro místní rozvoj vláda svým usnesením č. 315 ze dne 6. května 2019. Tímto usnesením bylo Ministerstvu pro místní rozvoj uloženo pořídit tuto aktualizaci zohledňující část d) Zprávy o uplatňování Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1, která stanovila věcné zadání aktualizace. Touto aktualizací bylo zpřesněno např. vymezení koridorů pro jednotlivé úseky plánované vysokorychlostní železnice směřované jak na sousední státy, tak strategické úseky v rámci ČR, rozšíření mezinárodních letišť či prodloužení vodní cesty do Českých Budějovic. I přes zrušení části rozvojových záměrů v oblasti plynárenství byl vymezen nový koridor pro rozvojový záměr posilující strategickou roli ČR v mezinárodním tranzitu plynu ve směru do Německa. V úkolech pro územní plánování byly stanoveny úkoly, týkající se mj. prověření posílení vodních zdrojů v povodí Horní Moravy vodou z povodí Odry nebo řešení střetu dopravy s ochranou lázeňského místa Luhačovice. Dále byly doplněny dvě nové specifické oblasti, a to specifická oblast Sokolovsko a specifická oblast, ve které se projevuje aktuální problém ohrožení území suchem.
Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Dokument Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití.
Hlavním účelem této aktualizace bylo zrušení územní ochrany pro celé průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe. Závaznost této aktualizace je od 1. března 2024.
Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Dokument Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití.
Návrh Aktualizace č. 6 Politiky územního rozvoje České republiky byl pořízen z důvodu naléhavého veřejného zájmu za účelem přípravy výstavby vodního díla Skalička. Tato aktualizace je závazná od 1. 9. 2023
Plán odpadového hospodářství České republiky je nástroj pro řízení odpadového hospodářství ČR a pro realizaci dlouhodobé strategie odpadového hospodářství v ČR.
POH ČR je založen na principu dodržování hierarchie nakládání s odpady:
1. Předcházení vzniku odpadů
2. Příprava k opětovnému použití
3. Recyklace odpadů
4. Jiné využití, například energetické
5. Odstranění odpadů
Strategické cíle, kterých má být POH ČR dosaženo:
1. Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.
2. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.
3. Udržitelný rozvoj společnosti a přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“.
4. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství.
Priority OH uvedené POH zohledňují tyto hlavní strategické cíle v oblasti odpadového a tuto hierarchii nakládání s odpady.
Hlavní priority odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024:
1. Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů.
2. Opětovné použití výrobků s ukončenou životností.
3. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové segmenty v regionech (zemědělství, energetiku, stavebnictví).
4. Optimalizace nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) a ostatními biologicky rozložitelnými odpady (BRO) na území ČR, s důrazem na povinné zavedení odděleného sběru BRO.
5. Povinné zavedení tříděného sběru přinejmenším pro odpady z: papíru, kovu, plastu a skla do roku 2015.
6. Energetické využívání odpadů, komunálních odpadů, zejména směsného komunálního odpadu.
7. Zásadní omezení skládkování na území ČR.
8. Optimalizace veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.
9. Optimalizace veškeré činnosti v odpadovém hospodářství, s ohledem na vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost.
10. Vyjasnění stavu, kdy odpad přestává být odpadem.
11. Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství v regionech i v rámci ČR.
Globálním cílem Národní strategie elektronického zdravotnictví je do roku 2035 vybudovat funkční, bezpečný, udržitelný a komplexní rámec elektronického zdravotnictví, který zajistí dostupnou, bezpečnou a digitálně podporovanou zdravotní péči pro každého – v souladu s vizí Národní strategie EZ. Tento systém bude sloužit jako základní rámec pro digitální transformaci zdravotnictví v České republice.
Vybudování tohoto systému není samostatným krokem, ale úzce souvisí s naplňováním jednotlivých specifických cílů uvedených v této strategii.
Úspěšné dosažení globálního cíle je závislé na realizaci pěti strategických cílů, které zastřešují celkem 40 specifických cílů. Každý z těchto specifických cílů přispívá ke vzniku jednotlivých prvků elektronického zdravotnictví, a to jak na technologické, tak procesní a organizační úrovni. Tato struktura zajišťuje logickou návaznost kroků a zároveň poskytuje jasnou a měřitelnou cestu
k dosažení cílového stavu – tedy dostupného, bezpečného a uživatelsky přívětivého elektronického
zdravotnictví, které přináší přidanou hodnotu pacientům a zdravotnickým pracovníkům.
Cílem strategie je vybudovat moderní, propojený a důvěryhodný národní eHealth systém, který propojí všechny poskytovatele zdravotních služeb, pacienty, zdravotnické pracovníky, zdravotní pojišťovny, státní instituce i technologické partnery, umožní přeshraniční sdílení zdravotních údajů jak v ČR, tak i v EU a vytvoří prostředí pro bezpečné, efektivní a uživatelsky přívětivé poskytování zdravotních služeb.
Základem bude plně digitální správa zdravotních údajů, která pacientovi umožní aktivně vykonávat svá práva týkající se přístupu a kontroly nad vlastními elektronickými zdravotními údaji, zdravotnickým pracovníkům poskytne kompletní přehled o zdravotním stavu pacienta v aktuálním čase a státu zajistí dostupná data pro plánování, krizové řízení a inovace.
Do roku 2035 bude v České republice dostupné komplexní digitální zdravotnictví, které zahrnuje interoperabilní elektronické zdravotnické záznamy, telemedicínu, použití umělé inteligence, sdílenou dokumentaci i personalizované nástroje péče.
Elektronizace zdravotnictví přispěje ke zvýšení kvality péče, bezpečnosti pacientů, vyšší efektivitě systému a dlouhodobé udržitelnosti veřejného zdravotnictví. Elektronizace zdravotnictví nemá za cíl plošné nahrazení listinných či ústních alternativ ve zdravotnictví, bere se jako doplněk k současnému stavu.
Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie.
Účelem aktualizace č. 5 je umožnit přípravu výstavby vodních děl Kryry, Senomaty a Šanov a dalších opatření v rámci komplexního řešení sucha v oblasti Rakovnicka. Mandát pro pořízení aktualizace č. 5 dala Ministerstvu pro místní rozvoj vláda svým usnesením č. 56 ze dne 20. ledna 2020. Tímto usnesením bylo Ministerstvu pro místní rozvoj uloženo pořídit tuto aktualizaci spočívající ve stanovení úkolu pro územní plánování v Politice územního rozvoje České republiky v čl. (205) Ústeckému a Středočeskému kraji ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro místní rozvoj. Konkrétně se navrhuje vymezit v zásadách územního rozvoje příslušných krajů plochy pro vodní díla Kryry, Senomaty a Šanov a koridory pro přivaděče vody vodní dílo Kryry – Kolešovický potok a vodní dílo Kryry – Rakovnický potok, včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro stavby, které souvisejí s veřejnou infrastrukturou a doprovodnými technickými a přírodě blízkými opatřeními k omezení nedostatku vody, ke snížení povodňových rizik a optimalizaci vodního režimu území v povodí Blšanky a Rakovnického potoka.
Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie.
Mandát pro pořízení Aktualizace č. 3 dala Ministerstvu pro místní rozvoj vláda svým usnesením ze dne 21. ledna 2019. Tímto usnesením bylo Ministerstvu pro místní rozvoj uloženo pořídit tuto aktualizaci spočívající ve stanovení úkolu pro územní plánování v Politice územního rozvoje České republiky Zlínskému kraji vymezit v zásadách územního rozvoje plochu pro vodní dílo Vlachovice, včetně dalších nezbytných ploch a koridorů, za účelem zajištění územních podmínek pro realizaci tohoto vodního zdroje sloužícího primárně k zásobování obyvatel Zlínska pitnou vodou.
Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie. Dokument Politika územního rozvoje ČR (PÚR ČR) určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V Politice územního rozvoje se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití.
Politika územního rozvoje ČR je celostátní nástroj územního plánování, který slouží zejména pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů a současně jako zdroj důležitých argumentů při prosazování zájmů ČR v rámci územního rozvoje Evropské unie.
Mandát pro pořízení Aktualizace č. 2 dala Ministerstvu pro místní rozvoj vláda svým usnesením ze dne 17. prosince 2018, kterým byl MMR uložen úkol pořídit tuto aktualizaci spočívající ve změně stávajícího označení rozvojového záměru „R43 v úseku Brno – Moravská Třebová“, a to z „R43“ na „S43“. Jedná se o změnu z „rychlostní silnice“ na „kapacitní silnici“. Písmenem „S“ se v Politice územního rozvoje České republiky označují nové kapacitní silnice, kterými se rozumí rozvojové záměry silniční dopravní infrastruktury, u kterých parametry teprve budou stanoveny. Výsledná návrhová kategorie u „S43“ bude prověřena a následně stanovena v rámci navazující územně plánovací dokumentace Jihomoravského kraje.
