Název dokumentu
Název dokumentu
Odpovědná organizace
Odpovědná organizace
Ministerstvo zdravotnictví
Garant za organizaci
Garant za organizaci
Vrchní ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví a hlavní hygienik
Tematické vazby
Tematické vazby
Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce Zdravotnictví Životní prostředí Kvalita a dostupnost zdravotní péče a služeb Prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním Prevence nemocí (životní styl, výživa, spotřeba tabáku a alkoholu) Zdravé stárnutí obyvatel Zdravotnická infrastruktura Probace, mediace a restorativní programy Vězeňství Zajištění práv a pomoci obětem trestných činů Ochrana ovzduší Ochrana přírody a krajiny, chráněná území Světelné znečištění
Datum schválení
Datum schválení
12.11.2025
Doba platnosti
Doba platnosti
2025
- 2035
Datum věcné aktualizace
Datum věcné aktualizace
01.01.2025
Popis dokumentu
Popis dokumentu
Dokument představuje implementační plán č. 1.1, který se zaměřuje na primární prevenci nemocí a ochranu veřejného zdraví v České republice v rámci Strategického rámce rozvoje péče o zdraví do roku 2035 (Zdraví 2035).
Dokument představuje implementační plán č. 1.1, který se zaměřuje na primární prevenci nemocí a ochranu veřejného zdraví v České republice v rámci Strategického rámce rozvoje péče o zdraví do roku 2035 (Zdraví 2035). Tento plán je hlavním prováděcím dokumentem specifického cíle 1.1 a je zpracován Ministerstvem zdravotnictví České republiky s gestorem vrchním ředitelem sekce ochrany a podpory veřejného zdraví a hlavním hygienikem ČR. Plán je schvalován vládou ČR a jeho realizace je plánována na období 2025–2035 [1] [2] .
Kontext a význam implementačního plánu
Implementační plán vychází z aktualizace a prolongace Strategického rámce Zdraví 2030 do roku 2035, která reflektuje potřebu posílení ochrany a podpory veřejného zdraví s ohledem na zkušenosti z pandemie covid-19 a další aktuální výzvy, včetně změn klimatu a mezinárodních zdravotních hrozeb. Specifický cíl 1.1 se zaměřuje na vytvoření funkčního, legislativně a metodicky ukotveného systému programů ochrany veřejného zdraví, podpory zdraví a rozvoje zdravotní gramotnosti obyvatel. Plán zahrnuje také připravenost systému na krizové situace a nové environmentální výzvy [3] [4] .
Popis problematiky
Česká republika má vyšší míru úmrtí na preventabilní onemocnění než průměr EU, což je spojeno s nízkou zdravotní gramotností, nedostatkem preventivních programů a vysokým vlivem rizikových faktorů na populaci. Mezi hlavní zdravotní problémy patří chronická neinfekční onemocnění, infekční onemocnění, antimikrobiální rezistence, nízká proočkovanost, obezita, nezdravý životní styl a environmentální rizika jako znečištění ovzduší, hluk či chemické látky. Dále jezdůrazněna potřeba modernizace a posílení orgánů ochrany veřejného zdraví včetně personálního a strukturálního zajištění [5] [6] .
Struktura a obsah implementačního plánu
Specifický cíl 1.1 je rozdělen do čtyř hlavních oblastí:
• A: Infekční onemocnění, připravenost a prevence
• B: Neinfekční onemocnění, zdravotní gramotnost, primární a sekundární prevence
• C: Environmentální rizika a prevence
• D: Orgány ochrany veřejného zdraví – struktura a vzdělávání.
Mezi hlavní dílčí cíle patří například prevence infekčních onemocnění, tvorba národní očkovací strategie, rozvoj hygienických registrů, podpora prevence užívání návykových látek, zvyšování zdravotní gramotnosti, vybudování center prevence ve zdravotnických zařízeních, modernizace technického zázemí orgánů ochrany veřejného zdraví, zvýšení potenciálu samoléčby a podpora kojení jako klíčové součásti prevence.
Implementace dokumentu
Implementace dokumentu
Hierarchická struktura prací a harmonogram
Implementační plán specifikuje konkrétní aktivity vedoucí ke zlepšení zdraví populace, včetně rozvoje informačních systémů pro monitorování infekčních onemocnění (projekt SCOPE-IS), rozvoje očkovací strategie, monitoringu environmentálních rizik, prevence užívání návykových látek, zvýšení zdravotní gramotnosti, podpory pohybové aktivity, rozvoje center prevence a modernizace hygienických služeb. Harmonogram pokrývá období od roku 2021 do roku 2035 s různými fázemi realizace jednotlivých opatření.
Rozpočet a financování
Celkové předpokládané náklady na realizaci implementačního plánu jsou odhadovány na 1,634 miliardy Kč. Největší část rozpočtu je určena na boj s infekčními nemocněními a další významné zdravotní hrozby. Financování bude zajištěno především ze státního rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví, fondů EU, Národního plánu obnovy a dalších finančních mechanismů. V rámci jednotlivých dílčích cílů jsou rozpočty detailně rozděleny, například na prevenci infekčních onemocnění (618 mil. Kč), Národní očkovací strategii (180 mil. Kč), environmentální rizika (75 mil. Kč), prevenci užívání návykových látek (110 mil. Kč) nebo rozvoj center prevence (427 mil. Kč).
Indikátory dopadů a monitorování
Plnění Strategického rámce Zdraví 2035 a implementačního plánu je sledováno prostřednictvím souboru indikátorů, které měří dopady intervencí. Mezi klíčové indikátory patří podíl veřejných výdajů na prevenci, podíl osob s rizikovou konzumací alkoholu, podíl denních kuřáků, podíl dospělých a dětí s obezitou a podíl osob s pravidelnou pohybovou aktivitou. Tyto indikátory jsou pravidelně monitorovány a vyhodnocovány, aby bylo možné sledovat pokrok a účinnost opatření.
Řízení implementace a rizik
Garantem implementace je Ministerstvo zdravotnictví ČR, přičemž Řídicí výbor Zdraví 2035 dohlíží na realizaci a koordinaci plánů. Gestor implementačního plánu pravidelně předkládá zprávy o průběhu realizace. Řízení rizik je klíčovou součástí implementace, zahrnuje identifikaci, hodnocení a zvládání rizik, která by mohla ohrozit úspěšnost plánu. Mezi hlavní rizika patří neochota spolupráce klíčových partnerů, problémy legislativního charakteru, nedostatek personálních kapacit a finančních prostředků. Proti těmto rizikům jsou plánována opatření zahrnující komunikaci, motivaci a prioritizaci aktivit.
Řízení změn, monitorování a evaluace
Implementační plán je živým dokumentem, který bude pravidelně revidován a aktualizován na základě zpráv o průběhu realizace. Monitorování a evaluace probíhají kontinuálně s cílem sledovat pokrok a dopady realizovaných opatření. Zprávy o průběhu realizace jsou předkládány Řídicímu výboru Zdraví 2035 a vedení Ministerstva zdravotnictví, a každé dva roky vládě ČR. Na konci implementačního období bude vypracována závěrečná zpráva o realizaci.
Komunikační plán
Komunikační plán implementačního plánu vychází z Komunikační strategie Zdraví 2035 a má zajistit informovanost odborné i laické veřejnosti, poskytovatelů zdravotních služeb, samospráv a dalších zainteresovaných subjektů o obsahu a cílech implementačního plánu. Komunikace probíhá prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí, tiskových konferencí, odborných seminářů, osvětových akcí a dalších nástrojů. Cílové skupiny zahrnují širokou veřejnost, odborníky, zdravotnické pracovníky, samosprávy, profesní komory a neziskové organizace.
Navazuje implementační dokument
Navazuje implementační dokument
Výchozí legislativa
Výchozí legislativa
Dokumenty determinující existenci či nutnost vytvoření strategie, např. usnesení vlády, zákon, jiný právní akt, jiný strategický dokument, atd.
Na základě interního hodnocení plnění a s ohledem na aktuální dění bylo v roce 2024 přistoupeno k aktualizaci a prolongaci Strategického rámce Zdraví 2030 do roku 2035.
Usnesení vlády či jiný akt, kterým je dokument schválen
Usnesení vlády či jiný akt, kterým je dokument schválen
862/2025
Relevance ke kohezní politice ESIF 2014-20
Relevance ke kohezní politice ESIF 2014-20
0 – Žádná
Vyjadřuje míru souladu tohoto strategického dokumentu s prioritami kohezní politiky EU v daném období. Vazba se hodnotí na škále 0-3: žádná (0), dotyková (1), silná (2) nebo nejsilnější (3). Vyšší hodnota značí větší relevanci pro kohezní politiku a lepší potenciál pro čerpání evropských fondů.
Relevance ke kohezní politice 2021+
Relevance ke kohezní politice 2021+
3 – Nejsilnejší
Vyjadřuje míru souladu tohoto strategického dokumentu s prioritami kohezní politiky EU v daném období. Vazba se hodnotí na škále 0-3: žádná (0), dotyková (1), silná (2) nebo nejsilnější (3). Vyšší hodnota značí větší relevanci pro kohezní politiku a lepší potenciál pro čerpání evropských fondů.
Poznámka
Poznámka