Rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky 2020-2030 (2014)

Rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky 2020-2030 (2014)

Evropská unie / European Union
Odpovědná organizace
Odpovědná organizace
Evropská unie / European Union
Garant za organizaci
Garant za organizaci
Tematické vazby
Tematické vazby
Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce Energetika, teplárenství, plynárenství Podnikání a zahraniční obchod Průmysl a stavebnictví Udržitelný rozvoj Životní prostředí Obnovitelné zdroje energie Podnikatelské prostředí Technická normalizace Obrana státu a zajištění bezpečnosti Probace, mediace a restorativní programy Vězeňství Ochrana ovzduší ČR 2030 klíčová oblast Hospodářský model
Datum schválení
Datum schválení
20.01.2014
Doba platnosti
Doba platnosti
2014 
- průběžně
Aktualizováno
Aktualizováno
Popis dokumentu
Popis dokumentu
Rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky 2020–2030 přináší rozbor dosavadního vývoje do roku 2014 a stanovuje politický rámec, který EU potřebuje do roku 2030. Podle reakcí zúčastněných stran na zelenou knihu je nutné pokračovat v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které by všem spotřebitelům zajistilo konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii, vytvářelo nové příležitosti k hospodářskému růstu a nová pracovní místa, umožnilo větší bezpečnost dodávek energie a snížilo závislost Unie jako celku na jejím dovozu. Je nutné přijmout ambiciózní závazky k dalšímu snížení emisí skleníkových plynů v souladu s nákladově efektivním řešením popsaným v plánech do roku 2050 a je třeba to učinit včas ještě před nadcházejícím jednáním o mezinárodní dohodě o klimatu. Pro investory do nízkouhlíkových technologií je nutné co nejdříve vytvořit právní jistotu, je nutné povzbudit výzkum, vývoj a inovace, jakož i rozšířit a industrializovat dodavatelský řetězec nových technologií. To vše musí proběhnout způsobem, který zohlední stávající hospodářskou a politickou situaci a naváže na získané zkušenosti se současným politickým rámcem. Na základě poznatků a zkušeností ze stávajících politik navrhuje Komise stanovit coby jádro politiky EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 nový cíl snížení vlastních emisí skleníkových plynů o 40 % ve srovnání s rokem 1990, na jehož plnění by se podílela odvětví zahrnutá do systému obchodování s emisemi, jakož i odvětví, která do tohoto systému zahrnuta nejsou. Cíl pro odvětví stojící mimo systém obchodování s emisemi nevztahuje, by se rozložil mezi členské státy (viz níže). Tento cíl bude doprovázet soudržný hlavní cíl na evropské úrovni spočívající v dosažení přinejmenším 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů s možností, aby si členské státy stanovily vlastní cíle. Otázkou, jak nejlépe dosáhnout optimálních úspor energie v roce 2030, se v průběhu roku 2014 bude podrobně zabývat revize směrnice o energetické účinnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem by se politický rámec do roku 2030 měl zakládat na plném uskutečnění „cílů 20/20/20“ a na dílčích cílech tohoto Rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky 2020–2030.  
Implementace dokumentu
Implementace dokumentu
Větší flexibilitu členských států doprovodí silný evropský správní rámec, aby cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a úspor energie byly splněny způsobem, který bude v souladu s dosažením evropských a vnitrostátních cílů snížení emisí skleníkových plynů, jakož i s širšími zásadami evropské energetické politiky, jako jsou např. fungování a další integrace vnitřního trhu s energií a vytvoření konkurenceschopného, bezpečného a udržitelného energetického systému. Podle názoru Komise by klíčové prvky nového rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 měly zahrnovat cíl pro snížení emisí skleníkových plynů na úrovni EU, který by spravedlivě sdílely členské státy ve formě závazných vnitrostátních cílů; reformu systému obchodování s emisemi; na úrovni EU cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů a nový evropský proces správy pro politiky v oblasti energetiky a klimatu založené na plánech členských států pro zajištění konkurenceschopné, bezpečné a udržitelné energetiky. Energetická účinnost bude nadále hrát významnou úlohu při plnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky. Celkově lze konstatovat, že plánovaná opatření ke zmírnění změny klimatu jsou v porovnání s tím, co je nezbytné k tomu, aby se globální zvýšení teploty omezilo na hodnotu nižší než 2°C21, i nadále značně nedostačující. Z tohoto důvodu zahájily strany UNFCCC v roce 2011 proces s cílem uzavřít v Paříži v prosinci 2015 novou mezinárodní dohodu, která by byla použitelná pro všechny strany a týkala se období po roce 2020. Strany by měly být připraveny předložit příspěvky do prvního čtvrtletí roku 2015, aby se poskytl řádný čas na projednání a posouzení na pozadí dohodnutého cíle omezit globální zvýšení teploty na hodnotu nižší než 2°C. Unie by měla být připravena sehrát svou úlohu a přijmout další ambiciózní opatření ke snížení svých emisí skleníkových plynů a na podporu energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Je v našem vlastním zájmu tak učinit, ale měli bychom vyzvat k podobnému opatření naše mezinárodní partnery, aby se tito zapojili do celosvětového úkolu, totiž do boje proti změně klimatu. Více kroků na mezinárodní úrovni by také pomohlo podpořit dlouhodobou konkurenceschopnost průmyslové základny Unie. Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby do konce roku 2014 schválily, že by se EU počátkem roku 2015 měla zavázat ke snížení emisí skleníkových plynů ve výši 40 % jako součást jednání v Paříži v prosinci 2015. 
Navazuje implementační dokument
Navazuje implementační dokument
Výchozí legislativa
Výchozí legislativa

Dokumenty determinující existenci či nutnost vytvoření strategie, např. usnesení vlády, zákon, jiný právní akt, jiný strategický dokument, atd.

Usnesení vlády či jiný akt, kterým je dokument schválen
Usnesení vlády či jiný akt, kterým je dokument schválen
COM(2014) 15 final
Poznámka
Poznámka
Dokumenty ke stažení
Hlavní dokument
Hlavní dokument v cizím jazyce
Hodnoticí zprávy
1.Strategický cíl1 – politický rámec do roku 2030
1.1.Specifický cíl1.1 – Ambiciózní závazek snížit emise skleníkových plynů v souladu s plány do roku 2050. Plnění tohoto závazku by mělo probíhat nákladově efektivním způsobem odpovídajícím nárokům na cenovou dostupnost, konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek a udržitelnost a zohledňujícím současnou hospodářskou a politickou situaci
Průmysl a stavebnictví - Technická normalizace
Životní prostředí - Ochrana ovzduší
1.2.Specifický cíl1.2 – Zjednodušení evropského politického rámce při současném zlepšování komplementarity a soudržnosti mezi cíli a nástroji
Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce - Obrana státu a zajištění bezpečnosti
Průmysl a stavebnictví - Technická normalizace
1.3.Specifický cíl1.3 – Flexibilitě uvnitř tohoto rámce EU, jež by členským státům umožnila přijmout strategii pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství odpovídající jejich zvláštním podmínkám, stanovit si přednostní skladbu zdrojů energie, určit potřeby, pokud jde o energetickou bezpečnost, a udržovat náklady na minimální výši
Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce - Obrana státu a zajištění bezpečnosti
Průmysl a stavebnictví - Technická normalizace
1.4.Specifický cíl1.4 – Posilování regionální spolupráce mezi členskými státy, která by jim umožnila čelit společným problémům v oblasti energetiky a klimatu nákladově efektivnějším způsobem a přitom posílila integraci trhu a zabránila jeho narušování
Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce - Obrana státu a zajištění bezpečnosti, Vězeňství
Průmysl a stavebnictví - Technická normalizace
1.5.Specifický cíl1.5 – Využití příležitosti, kterou rozvoj obnovitelných zdrojů energie nabízí, a to prostřednictvím politiky založené na nákladově efektivnějším přístupu, která posiluje evropský rozměr řešení a jejímž jádrem je další integrace vnitřního trhu s energií a nenarušená hospodářská soutěž
Energetika, teplárenství, plynárenství - Obnovitelné zdroje energie
Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelské prostředí
1.6.Specifický cíl1.6 – Jasném porozumění faktorům určujícím ceny energie, tak aby politika byla založena na prokazatelných faktech a bylo zřejmé, co lze a co nelze ovlivnit na vnitrostátní či na unijní úrovni. Při stanovování cílů rámce a nástrojů jeho provádění musí být klíčovými prvky konkurenceschopnost podniků a cenová dostupnost energie pro spotřebitele
Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelské prostředí
Průmysl a stavebnictví - Technická normalizace
Udržitelný rozvoj - ČR 2030 klíčová oblast Hospodářský model
1.7.Specifický cíl1.7 – Zvyšování energetické bezpečnosti při současném vytváření nízkouhlíkového a konkurenceschopného energetického systému za pomoci společného postupu, integrovaných trhů, diverzifikace dovozu, udržitelného rozvoje domácích zdrojů energie, investic do nezbytné infrastruktury, úspor energie u konečných uživatelů a podpory výzkumu a inovací
Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce - Probace, mediace a restorativní programy
Průmysl a stavebnictví - Technická normalizace
1.8.Specifický cíl1.8 – Zvyšování jistoty investorů prostřednictvím jasných signálů, které by jim dnes ukázaly, jak bude vypadat politický rámec po roce 2020, a jejich ubezpečením, že před tímto datem u stávajících cílů a nástrojů nedojde k podstatným změnám
Podnikání a zahraniční obchod - Podnikatelské prostředí
Průmysl a stavebnictví - Technická normalizace
1.9.Specifický cíl1.9 – Spravedlivém sdílení závazků mezi členskými státy, které by odráželo jejich specifické podmínky a možnosti
Bezpečnost, lidská práva a národní a mezinárodní spolupráce - Obrana státu a zajištění bezpečnosti
Průmysl a stavebnictví - Technická normalizace
Životní prostředí - Ochrana ovzduší

Toto interaktivní schéma znázorňuje formální vztahy hlavního dokumentu k dalším navazujícím nebo souvisejícím strategickým materiálům. Kliknutím na barevné prvky ve schématu zobrazíte další navazující dokumenty.

Legenda Hlavní dokument Související vazba

Související vazba
Dokument/dokumenty, které mají s hlavním dokumentem věcnou souvislost (věcně se dotýkají, ale nevychází jeden z druhého). Jde o horizontální vazbu (dokumenty většinou na stejné úrovni, doplňují se).

Navazující vazba

Navazující vazba
Dokument/dokumenty, ze kterých hlavní dokument vychází nebo které vycházejí z hlavního dokumentu (mimo implementační). Jedná se o širší typ vazby, než je ta implementační.

Implementační vazba

Implementační vazba
Dokument/dokumenty, které jsou hlavním dokumentem implementovány; realizují to, co stanovuje hlavní dokument. Jde o vertikální vazbu.