Státní kulturní politika představuje nový strategický rámec pro roli kultury a kreativity v ČR. Obecným cílem je širší pojetí kultury a kreativity jako mezisektorové oblasti, která je nedílnou součástí společnosti i hospodářství. Nutnost této transformace zdůraznila zejména pandemie covid, která kulturní a kreativní sektor zasáhla extrémně tvrdě. Pro jeho obnovu musí dojít zejména k rozšíření role MK, aby bylo dobrým správcem celého sektoru, a ne pouze jeho vybrané části, jak tomu bylo doposud. První tři cíle Státní kulturní politiky se soustředí na tradičnější oblasti působnosti Ministerstva kultury. Další tři rozvíjejí oblasti nové a zvyšují kapacitu ministerstva k efektivní správě kulturního a kreativního sektoru. Konkrétní opatření pro jednotlivé oblasti jsou součástí Přílohy II. V neposlední řadě pak Státní kulturní politika slouží jako podklad pro veřejnou debatu o nutnosti alokace 1% ze státního rozpočtu bez transferů na církve a náboženských společností na státní programy rozvoje kulturního a kreativního sektoru.